Květina, která roste jen v zahradě věčnosti!

• Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. (Ž 16,11)

Skutečné štěstí nenajdeme v tomto životě. Je to květina, která roste pouze v zahradě věčnosti, a v plném rozpuku ji lze očekávat až v onom budoucím životě.

Budeme-li opravdu upřímně věřit pravdě evangelia, budou nám ty nejlepší věci tohoto světa připadat nedůležité, a to nejhorší, co nám tento svět může způsobit, nám bude připadat jako celkem zanedbatelné. Nejhorší věci, které tento svět může způsobit, se nám budou zdát příliš malicherné na to, aby v nás vyvolaly netrpělivost nebo nespokojenost. Ten, kdo má vyhlídku na věčnou slávu, bude mít mysl plnou spokojenosti i v těch nejtemnějších podmínkách zde.

Tento ubohý svět je místem našeho putování a pouti a v nejlepším případě naším dočasným hostincem. Naším domovem, naší vlastí je nebe, kde není smutku, strachu ani starostí.

V domě mého Otce, nikoliv v mé chatrči, jsou nádherné pokoje, mnoho pokojů. Sám můj Spasitel mě předešel, aby mi připravil místo. Spokojím se tedy s nepříjemnostmi své krátké cesty, neboť mé ubytování bude nepředstavitelné, až přijdu do svého pravého domova, do onoho nebeského dědictví, které je místem mého věčného štěstí.

• [Prosím, abyste ho poznali …] a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu. (Ef 1,18)

Matthew Hale (1600–1675)