Musí nás pokořovat!

Musí nás pokořovat!

Doba čtení: 2 minuty
8. 10. 2022
  • Z rozmaru totiž lidské syny nepokoří. (Pl 3,33)

Zde je dobře známá skutečnost: Pán své děti pokořuje. Trápení nikdy nevyrůstá z prachu a pokořování nepřichází „náhodou“. Ne! Každá zkouška a pokoření jsou seslány z trůnu našeho Otce a jejich směr je napsán jeho rukou. On určuje druh, míru a směr našich trápení.

Trápí nás zklamání, prohry a kříže. Nikdo z nás od toho není osvobozen. Nikdo nemůže uniknout, neboť „Hospodin zkoumá spravedlivého.“ „Mnoho zla doléhá na spravedlivého.“

„Z rozmaru totiž lidské syny nepokoří.“ Zarmoutí nás jen z nutnosti. Stanovil si svůj cíl, jímž je učinit nás svatými a připodobnit nás obrazu svého Syna; od toho se nenechá odvést, ale zcela jistě jej dosáhne.

V utrpeních, která sesílá, Bůh usiluje o naše hlubší posvěcení, o naši větší užitečnost nebo prostě o svou slávu, která je vždy spojena s naším dobrem.

Pokořuje nás proto, aby rozvíjel naše obdarování, která by jinak často zůstala ležet ladem, slábla by, chřadla a vadla.

Bůh své děti pokořuje, aby je odpoutal od světa; k němu jsme příliš připoutáni a byli bychom ještě více, kdyby nebylo zkoušek, zklamání a mrzutostí.

Bůh své děti pokořuje, aby jim znechutil hřích, který je plodným kořenem, z něhož vyrůstá každá bolest, zármutek a smutek. 

Bůh své děti pokořuje, aby si zamilovaly Spasitele, protože jen on je naší útěchou v zármutku a bude naším slavným vysvoboditelem z něj. Nikdy se Ježíš nejeví tak vzácný jako v hodinách soužení a zkoušek.

Bůh své děti pokořuje, aby zabránil jejich pádu do pokušení, což by se nám dělo mnohem častěji, kdybychom nebyli udržováni v bdělosti a ostražitosti různými strastmi.

Bůh své děti pokořuje, aby je připravil k tomu, aby byly užitečné. Neboť jako musí být půda zorána, obdělána a zkypřena, má-li být úrodná a uspokojovat naše potřeby, právě tak musíme být pokoušeni, zkoušeni a trápeni, máme-li být užiteční lidem nebo přinášet Bohu velkou slávu.

Bůh své děti pokořuje, aby nás přiměl toužit po nebi, což se nám málokdy stává, když je zde na zemi všechno příjemné, jasné a slunečné.

Jestliže nás Bůh miluje nekonečnou láskou, jestliže nás předurčil k tomu, abychom byli připodobněni obrazu jeho Syna, jestliže nás chce učinit způsobilými k tomu, abychom se stali účastníky dědictví svatých ve světle, a jestliže chce napravit naše chyby a pošetilosti – musí nás pokořovat!

Přidat komentář