Ohromující velikost milosti
- Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla. (2K 12,9)
Naše slabosti bychom měli vnímat jako prostor pro Boží sílu. Možná bychom nikdy nepoznali, jak mocná milost je, kdybychom nezakusili slabost vlastní přirozenosti. Pán budiž požehnán za osten v těle a za satanova posla, když nás přivádějí k Boží síle.
To jsou vzácná slova z úst našeho Pána. Spisovatele přivedla k radostnému úsměvu. Boží milost mi stačí! To teda ano. Copak nebe nestačí ptáku a oceán rybě? Všudypřítomný je dostatečný pro mou největší touhu. Ten, který je dostatečný pro zemi i nebe, je jistě schopen uspokojit potřeby jednoho ubohého červa, jako jsem já.
Opřeme se tedy o našeho Boha a jeho milost. Pokud neodstraní náš zármutek, umožní nám ho snášet. Jeho síla se do nás vlije tak, že červ bude drtit hory a nicotný bude vítězem nad všemi vznešenými a mocnými. Je pro nás lepší mít Boží sílu než svou vlastní, neboť i kdybychom byli tisíckrát silnější, než jsme, tváří v tvář nepříteli by to nebylo nic platné. A kdybychom mohli být slabší, než jsme, což je sotva možné, přesto bychom mohli všechno zvládnout skrze Krista.
Přidat komentář