Řeka potěšení

V této hodině církev očekává, že bude kráčet v souladu se svým Pánem po trnité cestě. Skrze mnohá soužení si razí cestu ke koruně. Nést kříž je jejím úkolem, a přesto má církev hlubokou studnici radosti, z níž nemůže pít nikdo jiný než její vlastní děti. Uprostřed našeho Jeruzaléma jsou skryté zásoby vína, oleje a obilí, z nichž se Boží svatí neustále posilují a sytí. Někdy, jako tomu bylo v životě našeho Spasitele, máme svá období intenzivní radosti, neboť je tu řeka, která „svými toky oblažuje město Boží“ (Ž 46,5). Ačkoli jsme vyhnanci, radujeme se ze svého Krále; ano, v něm se nesmírně radujeme.