Sůl pokory

„Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem“ (Iz 66,2). Pokud chceš vystoupit do nebe, musíš se sehnout. Neříkáme snad o Ježíši, že sestoupil, aby mohl vystoupit? (Viz Ef 4,9–10) Totéž musíš udělat i ty. Musíš se snížit, abys mohl stoupat vzhůru, protože nejlahodnější společenství s nebem mají pokorné duše a jenom ony. Bůh neodepře žádné požehnání důkladně pokořenému duchu. Pokora nás připravuje na požehnání od Boha veškeré milosti a uzpůsobuje nás k účinnému jednání s bližními. Ať už jde o modlitbu nebo chválu, ať už jde o práci nebo utrpení, opravdovou sůl pokory není nikdy možné použít přespříliš.