Světlo a tma

„Byl večer a bylo jitro, den první“ (Gn 1,5). Večer byl „tmou“ a ráno bylo „světlem“, a přesto jsou oba dohromady nazýváni jménem, které je dáno pouze světlu! V každém věřícím je tma i světlo; není však hříšníkem, protože je v něm hřích, ale je svatým, protože má určitý stupeň svatosti. To bude velmi uklidňující myšlenka pro ty, kdo se ptají: „Mohu být Božím dítětem, když je ve mně tolik temnoty?“ Ano, neboť ty, stejně jako den, neodvozuješ své jméno od večera, ale od jitra, a v Božím slově se o tobě mluví, jako bys byl i nyní dokonale svatý.