Vše je honba za větrem. (Kaz 1,14)

Kdo z nás někdy nepocítil rozmrzelost? A kdo by nevěděl, co to znamená? Dítě v kolébce, školák při hře, mládí v plné svěžesti, mužství v rozkvětu a zejména stáří - všichni, všichni pocítili rozmrzelost! Má duše, ty to dobře víš! Tvé hříchy, tvá padlá přirozenost, tvé slabosti – to vše tě vystavuje mrzutosti. Jak snadno se rozčiluješ! Jak rychle se dokážeš urazit! Jak rychle na sebe nabaluješ smutky kvůli své přecitlivělosti! Často reptáš nad svým údělem a bouříš se proti svému Stvořiteli. Jak často selhala tvá trpělivost! Jaké maličkosti tě tak často zraňují! Nějaký příjemný plán byl zmařen – a ty, má duše, jsi byl úplně rozmrzelá!

Deštivý den, nebo dokonce nějaká drobná nepříjemnost – to vše tak často narušilo tvůj klid. Kolikrát tě rozladila laskavá výtka, přátelské upozornění, nějaká domnělá maličkost – pohled nebo zadržený úsměv – i když bez jakéhokoli úmyslu chovat se nevlídně! Jak často tě nevýslovně rozladily takové věci jako zraněná pýcha, pokořující pocit tvé slabosti, hluboké přesvědčení o nedostatku soudnosti, strach, že se v očích lidí budeš cítit nízko! Má duše, ve své rozmrzelosti nejsi žádnou výjimkou. Jdi, kam chceš, a najdeš ji. Svět je jí plný. „Všechno je honba za větrem.“

To neznamená, že se můžeme utápět v strastech, pěstovat si v duši pocit křivdy, poddávat se skličujícím pocitům nebo že by pro duši byly zdravé zamlklá nálada, zádumčivé trápení a skličující starostlivost! Kdepak! Je-li Bůh pravdivý, mají-li nařízení Písma svou váhu a zaslíbení svůj smysl – neměla by v tobě, ó má duše, mrzutost mít žádnou roli! Musíš být každý den připravená na její zkoušky. Kde však je milost, kde je tvá činná svatost, kde je tvá důslednost, kde je tvá síla, tvá útěcha a tvá vytrvalost… – když tě přemáhá rozmrzelost?

Což jsi nebyla poučena o Kristu, pokorném a tichém? A přece jsi nenašla odpočinutí pro svou duši (Mt 11,29)? Opravdu jsi byla poučena tak špatně? Jdi a uč se znovu. Bojuj proti tomuto zlozvyku rozmrzelosti. Nedopřej mu v sobě místo. Obrať se na Utěšitele, aby ti pomohl. Zakoušej Boží pokoj. Každou zkoušku, která se objeví, odnes k Ježíši, svému Spasiteli a Příteli. Pak bude tvým údělem pokoj, ne rozmrzelost! Ačkoli jsi zemdlená, pokračuj v cestě, a získáš vítězství (Sd 8,4).

• Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! (J 14,27)
• A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Fp 4,7)