Zhořkne ti v žaludku

• Mzdou hříchu je smrt. (Ř 6,23)

„Cesty hříchu“ mohou být všeobecně schvalovány, budou však poznamenány Božím opovržením. Taková Dalila nás může na čas potěšit, ale nakonec nás zradí! Satanova jablka sice mohou mít líbivou slupku, ale rozhodně mají hořké jádro! Zdá se mi, že plamenný meč v jedné ruce a zlaté žezlo v druhé ruce by nás měly chránit před zakázaným stromem a učinit z našeho srdce mokrý troud pro všechny satanovy jiskry!

Čtenáři, pokud v páchání hříchu spatřuješ jen rozkoš, v jeho dokončení zakusíš jen tu nejstrašnější bolest! „Mzdou hříchu je smrt.“ Všichni dělníci musí dostat svou mzdu; a je jen rozumné, aby tě ti, kdo tě zaměstnávají, platili. Ale ať už si v hříšných skutcích libuješ jakkoli, mzdu za hřích si v žádném případě nevychutnáš! Ach, který moudrý člověk by se tak dlouho lopotil v hříšné dřině, jejíž mzda není lepší než věčná bída!

„Mzdou hříchu je smrt.“ Ačkoli všechny hříchy nejsou ve své podstatě stejné, přesto jsou všechny hříchy ve své podstatě smrtelné. Svíčku lidského života sfoukne vítr jeho chtíčů! Zkaženost přirozenosti směřuje k jejímu rozpadu. Čtenáři, začal jsi být smrtelný, když jsi začal být hříšný. Kdybys nikdy neměl nic společného s hříchem, smrt by s tebou nikdy nemohla mít nic společného. Právě na tohoto odporného nepřítele, na hřích, střílí Bůh všechny své šípy! Hřích je jako had ve tvém lůně, který tě uštkne! Hřích je jako zloděj ve tvé komoře, který tě okrádá! Hřích se podobá jedu v žaludku nebo meči v srdci, obojí směřuje ke smrti!

Jako Janova knížečka může být hřích sladký ve tvých ústech, ale v břiše ti zhořkne! Na dně nádoby zůstávají nechutné zbytky. Zlatý pohár hříchu, je naplněn těmi nejjedovatějšími přísadami! Hříšníku, to, co nyní jako růže rozkvétá ve tvém lůně, bude za krátký čas jako otrávená dýka u tvého srdce! Zatímco tento ‚Jidáš‘ líbá, zabíjí! Zatímco se břečťan vine kolem dubu, vysává jeho mízu. Pokud by hřích nebyl tak záludný, nebyl by tak rozkošný. Jako lstivý rybář ukazuje hřích návnadu, ale schovává háček! Pokud tě, člověče, zastihne, jak oťukáváš návnadu, můžeš právem očekávat háček!

Pomysli, ty, který se nyní nechlubíš ničím jiným než hříchem, že se blíží doba, kdy se nebudeš stydět za nic jiného než za hřích! Budete věčně hříšní, ale nemůžete být věčně radostní. V pekle se rozplyne všechen ten cukr, do něhož byla zabalena tato hořká pilulka hříchu! V pekle je příliš horko, než aby se v něm dalo žít v bezstarostných rozkoších!

Rozkoše hříchu jsou jen na čas, ale muka neodpuštěného hříchu mají věčné trvání! Smrt promění všechny vody rozkoše v krev! Had smyslné rozkoše má vždy smrtící žihadlo ve svém ocasu! Veškerá záře světské okázalosti brzy skončí v půlnoční temnotě a hrůze! Lepší je přenocovat v hadím hnízdě než v zakázaném loži hříšných choutek! Když bledý kůň smrti jede vepředu, rudý kůň hněvu jede za ním! Když jde hříšníkovo tělo k červům, aby ho strávili, pak jde jeho duše do pekla, aby se tam trápila!

Moudrý člověk ví, že je mnohem lepší vzdát se zde hříšných rozkoší, než později podstupovat bolesti hněvu!

„Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.“ Jaké potěšení má nyní boháč v pekle ze všech těch vybraných hostin, k nimž usedal na zemi? „Neboť se trápím v tomto plameni!“ Zápach a muka věčného hoření odnesou nejsladší vůně, které kdy přikrývaly hřích!