Znamení

Pastýři o znamení nežádali, ale jedno jim bylo milostivě dáno. Někdy je pro nás hříšné vyžadovat jako důkaz to, co Boží něha přesto uzná za vhodné dát jako pomoc k víře. Svévolná nevěra nebude mít žádné znamení, ale slabá víra bude mít soucitnou pomoc. Znamení, že přišla radost světa, bylo toto – měli jít k jeslím, aby v nich našli Krista, a on měl být tím znamením. Každá okolnost je proto poučná. Dítě bylo nalezeno „zavinuté v plenkách“. Všimněte si při pohledu na toto Dítě, že zde není ani zdaleka vidět světská moc. Všimněte si dvou mrňavých ručiček malého nemluvněte, které musí být neseno, pokud se vydá na cestu.

Bohužel národy země hledají radost ve vojenské síle. Jakými prostředky můžeme vytvořit národ vojáků? Pruská metoda je obdivuhodná. Musíme mít tisíce a tisíce ozbrojených mužů a velká děla a železná plavidla, abychom mohli zabíjet a ničit ve velkém. Není snad pýchou národa být gigantický ve zbrojení? Jakou pýchou zrudne vlastenci tvář, když si vzpomene, že jeho národ dokáže vraždit rychleji než kterýkoli jiný národ! Ach, bláhové pokolení, tápete v plamenech pekla, abyste našli své nebe, a hrabete se uprostřed krve a kostí pro tu odpornou věc, kterou nazýváte slávou. Radost národa nikdy nemůže spočívat v utrpení druhých. Zabíjení není cestou k prosperitě – obrovské zbrojení je prokletím pro národ samotný i pro jeho sousedy.

Radost národa je zlatý písek, přes který nikdy neproudil proud krve. Nachází se pouze v té řece, jejíž proudy oblažují Boží město. Slabost poddajné mírnosti je pravá síla. Ježíš nezakládá svou věčnou říši na síle, ale na lásce. Zde, ó lidé, spatřujte svou naději! Mírný mírumilovný kníže, jehož slávou je jeho sebeobětování, je naším pravým dobrodincem. Podívejte se však znovu a neuvidíte žádnou okázalost, která by vás oslňovala. Je to dítě zahaleno do purpuru a jemného plátna? Ach, ne. Spí ve zlaté kolébce? Jen jesle jsou jeho útočištěm. Na hlavě děťátka není žádná koruna – ani čelo matky neokrývá věnec. Prostá panna z Galileje a malé děťátko zavinuté v obyčejných plenkách, to je vše, co tu je k vidění...

Běda, národy jsou oslňovány marnivým divadlem. Jejich potěšením je okázalost říší a přehlídky králů. Jak mohou obdivovat ty okázalé dvory, na nichž příliš často nádherný oděv, vyznamenání a hodnosti stojí na místě ctnosti, cudnosti a Boží pravdy? Kdy lidé přestanou být dětmi? Musí věčně toužit po válečné hudbě, která podněcuje násilí, a těšit se z rozmařilých výdajů, které je zatěžují daněmi? Ty nedělají národ velkým ani radostným. Ach! Jak bublina splaskla za tím úzkým mořem. Říše bublin se zhroutila. Deset tisíc bajonetů a miliony zlata se ukázaly být jen písečným základem pro babylonský trůn. Bláhoví jsou lidé, kteří hledají radost v okázalosti. Radost spočívá v pravdě a spravedlnosti, v míru a spáse, jejichž pravým symbolem je právě narozený princ v rouše vesnického dítěte.

Ani v Betlémě nebylo vidět bohatství. Zde na tomto klidném ostrově se většina lidí pohodlně snaží získat své tisíce obchodem a výrobou. Jsme rozumní lidé, kteří jdou za hlavní životní příležitostí a nenechají se oklamat představami o slávě. Vyděláváme, co se dá, a divíme se, že jiné národy tolik plýtvají ve válkách. Hlavní oporu a pilíř anglické radosti je třeba hledat, jak nám někteří tvrdí, ve třech hlavních věcech: V držení kolonií, v pokroku strojírenství, v neustálém zvyšování našeho kapitálu. Není snad mamon smějícím se božstvem?

Ale tady, v kolébce světové naděje v Betlémě, vidím mnohem více chudoby než bohatství. Nevidím žádný třpyt zlata ani stříbra. Vidím jen chudé děťátko, tak chudé, tak velmi chudé, že je uloženo v jeslích. A jeho matka je žena tesaře, žena, která se neobléká ani do hedvábí, ani do drahokamů. Ne ve vašem zlatě, ó Britové, nikdy nebude spočívat vaše radost, ale v evangeliu, kterému se těší všechny třídy! Evangelium svobodně hlásané a radostně přijímané! Ježíš nás tím, že nás pozvedá k duchovnímu bohatství, vykupuje z pout mamonu a v této svobodě nám dává radost.

A ani zde nevidím žádnou pověru. Vím, že umělec maluje na oblohu anděly a obklopuje scénu tajemným světlem, o němž jazyk tradice nepravdivě říká, že díky němu je půlnoc jasná jako poledne. To je pouhá fikce. Nebylo tam nic víc než stáj, sláma, kterou žrali voli, a snad i samotná zvířata, a děťátko v tom nejprostším, nejjednodušším provedení, zabalené jako jiné děti. Cherubínci byli neviditelní a svatozář tam nebyla žádná. Kolem tohoto zrození radosti nebyl žádný náznak pověrčivosti - ten démon se neodvážil vmísit své triky a pózy do té vznešené podívané - byl by tam stejně nepatřičný jako harlekýn ve svatyni svatých.

Prosté evangelium, prosté evangelium, tak prosté jako ono dítě zavinuté do nejobyčejnějších šatů, je dnes jedinou nadějí pro lidi! Buďte moudří a věřte v Ježíše a ošklivte si všechny lži Říma a výmysly těch, kdo se opičí po jeho odporných ohavnostech. Radost světa nespočívá ani ve filozofii. Kdybyste se o to pokoušeli, tak byste z Betléma skládali jen těžko pochopitelnou hádanku. Bylo to jen dítě v jeslích a židovská žena, která se na ně dívala a kojila je, a tesař, který stál opodál. Nebyl v tom žádný metafyzický problém, o kterém by lidé mohli říci: „K jeho vysvětlení je třeba doktora teologie a musí ho vyložit shromáždění bohoslovců.“ 

Je pravda, že tam mudrci přišli, ale jen proto, aby se poklonili a obětovali dary - kéž by všichni mudrci byli tak moudří jako oni. Ach, běda, lidská vychytralost se o jesličky přela a logika svými slovy zatemnila radu. Ale to je jeden z mnoha lidských výmyslů - Boží dílo bylo vznešeně prosté. Zde bylo „Slovo, které se stalo tělem“, aby přebývalo mezi námi, tajemství pro víru, ale ne fotbalový míč pro hádky. Tajemné, a přece nejprostší, jaké kdy bylo vysloveno k lidským uším a spatřeno smrtelnýma očima. A takové je i evangelium, při jehož hlásání náš apoštol řekl: „Vystupujeme s plnou otevřeností.“ 

Pryč, pryč s vašimi učenými kázáními, krásnými řečmi a domýšlivými filozofiemi. Ty na tomto světě nikdy nepřinesly ani kousek štěstí. Krásné teorie jsou pěkné na pohled a ohromují blázny, ale praktickým lidem jsou k ničemu! Nepotěší syny dřiny ani nerozveselí dcery smutku. Člověk zdravého rozumu, který pociťuje každodenní tíseň a slzy tohoto ubohého světa, potřebuje bohatší útěchu, než jakou mu mohou poskytnout vaše neotřelé teologie či neologie. V prostém Kristu - a v prosté víře v něj - je hluboký a trvalý pokoj. V prostém evangeliu chudého člověka je nevýslovná radost a blaženost, o níž mohou mluvit tisíce lidí, a to s jistotou, protože vypovídají o tom, co znají, a svědčí o tom, co viděli.

Říkám tedy vám, kteří chcete poznat jediný pravý pokoj a trvalou radost, pojďte k betlémskému děťátku - po následujících dnech k muži bolestí - zástupné oběti za hříšníky. Pojďte, děti, chlapci a děvčata, pojďte! Vždyť i on byl chlapec. „Svaté dítě Ježíš“ je Spasitelem dětí a stále říká: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim. Pojďte sem, děvčata, vy, která jste ještě v jitru své krásy, a jako Marie se radujte v Bohu, svém Spasiteli! Panna ho nosila na svých ňadrech, pojďte i vy a noste ho ve svých srdcích a říkejte: „ Narodilo se nám dítě, Syn nám byl dán.“ 

A vy, muži v plnosti svých sil, vzpomeňte si, jak se o něj Josef staral a s úctou sledoval jeho dětská léta. Buďte mu nápomocni jako otec a pomocník. Posvěťte své síly k jeho službě. A vy ženy v pokročilém věku, matky a vdovy, přijďte jako Anna a dobrořečte Pánu, že jste viděly spasení Izraele. A vy šedivé hlavy, které jste jako Simeon připraveny odejít, přijďte a vezměte Spasitele do náruče a uctívejte ho jako svého Spasitele a své všechno. Vy pastýři, vy prostosrdeční, vy, kteří se lopotíte pro svůj denní chléb, pojďte a klanějte se Spasiteli. A nestůjte vzadu, vy mudrci, vy, kteří poznáváte z vlastní zkušenosti a kteří rozjímáním nahlížíte do hluboké pravdy - přijďte a jako mudrci Východu se skloňte před jeho přítomností - a vzdejte čest Kristu Pánu.

Pokud jde o mě, vtělený Bůh je pro mě veškerou nadějí a důvěrou. Viděl jsem náboženství světa přímo u pramene a srdce se mi svíralo. Vracím se, abych s Boží pomocí ještě horlivěji hlásal evangelium, prosté evangelium Syna člověka. Ježíši, mistře, beru si tě za svého navždy! Kéž jsou všichni v tomto domě skrze bohatou Boží milost vedeni k témuž a kéž všichni budou v den tvého příchodu pro tvou lásku tvoji, velký Boží Synu. Amen.