Nejtajnější, nejrafinovanější a nejzáludnější ze všech hříchů

Pýcha bezbožných je hlavním důvodem, proč netouží po poznání Boha. Pýcha činí Boha pro bezbožné nepříjemným a nežádoucím předmětem rozjímání.

Pýcha spočívá v nepřiměřeně vysoce ceněném názoru na sebe sama. Je proto netrpělivá vůči rivalům, nenávidí nadřízené a nesnáší pána!

V míře, v jaké pýcha převládá v srdci, nás nutí, abychom nechtěli vidět nad sebou žádného Boha, neuznávali žádný zákon kromě naší vlastní vůle a neřídili se žádnými pravidly kromě našich vlastních sklonů. Tak pýcha vedla satana k vzpouře proti jeho Stvořiteli a naše první rodiče k touze být jako bohové.

Jelikož takové jsou účinky pýchy, je zřejmé, že pro pyšné srdce nemůže být nic bolestivějšího než myšlenky na takovou bytost, jako je Bůh – bytost, která je nekonečně mocná, spravedlivá a svatá; bytost, které nelze odolat, kterou nelze oklamat ani podvést; bytost, která podle své vlastní svrchované vůle rozhoduje o všem stvoření a všech událostech; bytost, která nenávidí zejména pýchu a je odhodlána ji ponížit a potrestat! Takovou bytost může pyšný člověk vnímat pouze s pocity strachu, odporu a hnusem! Pyšný člověk musí na Boha pohlížet jako na svého přirozeného nepřítele, svého velkého nepřítele, kterého se musí bát!

Ale poznání Boha přímo vede k tomu, že tento nekonečný, neodolatelný, nesmiřitelný nepřítel se plně zjeví pyšnému člověku. Učí pyšného člověka, že má nad sebou nadřízeného, pána, jehož autoritě nemůže uniknout, jehož moci nemůže odolat a jehož vůli musí poslouchat – nebo před ním bude rozdrcen a bude navždy nešťastný!

Ukazuje pyšnému člověku to, co nerad vidí, že navzdory jeho odporu zůstane Boží rozhodnutí v platnosti, že Bůh učiní vše, co se mu zlíbí, a že Bůh je nad vším. Tyto pravdy mučí pyšná, nepokořená srdce bezbožných, a proto nenávidí poznání Boha, které těmto pravdám vyučuje, a nebudou ho hledat. Naopak, chtějí zůstat v nevědomosti o takové bytosti a vyhnat všechny myšlenky na ni ze své mysli! Snaží se věřit, že Bůh je úplně stejný jako oni sami. Jak pošetilá, jak absurdní, jak zničující, jak slepě destruktivní se jeví pýcha!

Pokusem vzlétnout se pýcha pouze vrhá do bahna! A zatímco se snaží postavit si trůn, pýcha podkopává půdu, na které stojí, a kope si vlastní hrob!

Pýcha uvrhla satana z nebe do pekla, vyhnala naše první rodiče z ráje a podobným způsobem navždy zničí všechny, kteří se jí oddávají!

Pýcha, ze které se nečiní pokání, udržuje člověka v nevědomosti o Bohu, uzavírá ho před jeho milostí, brání mu, aby se mu podobal, zbavuje ho v tomto světě společenství s ním a navždy před ním zavře brány nebe a za ním brány pekla.

Ó, přátelé moji, mějte se na pozoru, především se mějte na pozoru před pýchou! Mějte se na pozoru, abyste jí nepropadli nepozorovaně, neboť je to nejtajnější, nejrafinovanější a nejzáludnější ze všech hříchů!