Plesej, neplodná

I když už jsme přinesli nějaké ovoce pro Krista a máme radostnou naději, že jsme rostlinami jeho pravé ruky, jsou chvíle, kdy se cítíme velmi neplodní. Modlitba je bez života, láska je chladná, víra slabá. Každá milost v zahradě našeho srdce chřadne a opadává. Jsme jako květiny na žhavém slunci, které potřebují osvěžující déšť. Co máme v takovém stavu dělat? „Jásej, neplodná … Zpívej a křič“ (Iz 54,1 B21). Zpívej, věřící, neboť to povzbudí tvé vlastní srdce i srdce ostatních opuštěných. Jásej dál, protože teď, když ti Bůh dává pocítit odpor k tomu, že jsi bez ovoce, tě brzy pokryje hrozny.