Pod sluncem není nic nového. (Kaz 1,9)

• Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. Je něco, o čem lze říci: Hleď, to je cosi nového? I to bylo v dávných dobách, které byly před námi. (Kaz 1,9–10)

Takto promlouval Kazatel. Ale „Počkej,“ řekneš – „Šalamoun nikdy neviděl koleje železnice. Ani o telegrafu se tehdy nevědělo. Žádné zářivé plynové lampy neproměňovaly noc v den. A ve vzduchu se ještě nevznášel žádný balón.“ Příteli, mýlil se tedy Šalamoun? Můžeme dokázat, že jeho výrok je nepravdivý? Změnily se tedy věci od dob Šalamouna? Můžeme říci: „To je něco nového?“

Ó, moudrost větší než Šalamounova inspirovala posvátné Slovo; a ten, který od počátku věděl o všech věcech, které se stanou až do konce časů, přesto řekl: „Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.“ Je snad něco, o čem by se dalo říci: ‚Hle, tohle je něco nového‘? To všechno už tu bylo dávno, bylo to tu ještě před naším časem! Co tím tedy Kazatel myslí?

Můj příteli, člověk se od Šalamouna – ano, dokonce i od Adama – až dodnes nezměnil. Jeho přirozenost, city, choutky, jeho hříchy, zkaženost a slabosti – jsou stále stejné. Železnice převáží stále stejný náklad sobeckého člověka, stejně jako se dříve přepravoval jiným způsobem. Telegraf přenáší poselství stejných vášní, chtivosti a hrabivosti, jaké kdysi hýbaly našimi předky. Plyn osvětluje tytéž příbytky hříchu. Letec ze svého balonu shlíží na člověka – přesně takového, jaký byl dříve.

Není tedy od Adama nic nového? Copak pro tebe, má duše, není nic nového? Ano, milost je nová. Na počátku ji neznali ani lidé, ani andělé. A ty, má duše, jsi o ní nevěděla nic, dokud tě sám Bůh neosvítil. Žádný lidský náboženský obřad, žádná výchovná moc, žádný morální vzor to nemohl udělat; nikdo jiný než Duch živého Boha.

Má duše, je-li Kristus tvůj a ty jsi Kristova - je pro tebe všechno vskutku nové! Nové srdce, nová mysl, nové zrození, nové chutě, nové schopnosti, nové síly, nové naděje, nové obavy; nové vyhlídky, nové touhy; nové společenství, kterého je třeba se držet, noví přátelé, které je třeba milovat, noví bratři, kterých je třeba si vážit!

Ano, nový svět na dohled, nové království na dědictví! V milosti je vše nové – vše dosud neznámé. Všechny věci v přírodě jsou nové, protože je vidíte v jiném světle. Nové věci nacházíte v každém zaslíbení a v každém nařízení Slova! Tvůj Bůh, tvůj Spasitel a tvůj Utěšitel jsou ze všeho nejnovější. Modlitbou, bděním, rozjímáním rozněcuj nebeský dar, vzbuzuj nově zrozenou chuť a na každém kroku najdeš všechno nové.

Ó vy, kteří postrádáte rozmanitost, proč ji hledáte v pozemských všedních věcech? Pojďte, ó pojďte k Ježíši, a pak naleznete všechno opravdu nové!

• Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! (2K 5,17)