Sám Ježíš Kristus

• Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději. (2Te 2,16)

Sám náš Pán Ježíš Kristus. Ó, jaké to Božské tajemství nádherné lásky a slitování je ukryto v těchto slovech! Nepochybně se v nich nalézá „výtečná rosa nebes“, „nejlepší plody pravěkých hor“, a „výtečnosti pahorků dávnověkých“. Má duše chce to vše hledat a najít, touží po tom s hlubokou a nevyslovitelnou dychtivostí.

„Jméno nad každé jméno“ zní jako nejsladší píseň andělů. Ale jemný pozemský rytmus, který mé srdce slyší v tom důrazném „sám“ přidává její melodii na intenzitě. Nikdy předtím neneslo osobní zájmeno takovou váhu. Nikdy neoznamovalo srdci tak cenné ujištění o dokonalém soucitu a lásce. O některém vybraném vlastnictví prohlašujeme, že je „jenom naše“. Když mluvíme o tobě, drahý Pane, jako o „samotném Ježíši Kristu“, potom „nejčistší olej – tvé jméno“ krásně zavoní, uvědomíme si, co pro nás znamenáš ve svém Božském mužství, které nás táhne „provázky lidskými, provazy milování.“ To mi tě přivádí tak blízko jako mého Spasitele, odhaluje tě to jako toho, který je „schopen mít soucit s našimi slabostmi“ a našimi zármutky, protože ty sám ses ocitl „v podobě člověka.“

Sám Ježíš Kristus! Opakuji to stále znova a znova, dokud ta slova nenaplní mou duši svou sladkostí, dokud mé srdce není uklidněno vírou, že ten jediný Požehnaný mi patří, a že mne miluje. Dokonce i mne!

Bůh náš Otec! Pane, pomoz mi uvědomit si vše, co tento nádherný vztah pro mě znamená! Jako tvé dítě si mohu nárokovat vše, co jsi zaslíbil. A pokud žiji a jednám jako tvé dítě: přebývám s tebou, miluji tě, poslouchám tě – určitě zjistím, že tvá otcovská láska zaručuje každou rozumnou tužbu mého srdce.

Drahý Pane, když vídám některé pozemské otce, kteří milují své děti tak silně, shovívavě, a nevýslovně něžně, stydím se, že lépe nerozumím tvé lásce ke mně, jako tvému dítěti skrze víru v Krista Ježíše! Ptáš se, „oč větší cenu máte vy?“ To nedokážu vyčíslit, Pane! Ale vím, že tvá láska musí být nekonečně silnější, důvěrnější a vroucnější – protože jsi nekonečný Bůh, a miluješ mne svou nesmrtelnou láskou!

Kéž bych měla mysl malého dítěte, když k tobě přicházím! Cožpak se malé dítě bojí přiběhnout k milujícímu otci a požádat ho o cokoliv? V dětské mysli nikdy nevyvstanou pochyby, pokud jde o naplnění jakékoli jeho potřeby a směřování všeho, co se ho týká. Dítě nepociťuje žádnou úzkostlivou péči o svou přítomnost, netrápí ho starost o zítřek, ani strach z minulosti. Myslí si, „Otec všechno ví. Otec dokáže všechno. Otec všechno poskytuje. Otec mě miluje!“

Který si nás zamiloval! Má duše, dokážeš si na chvíli představit, jaké by to bylo blaho, odpočinek a pokoj, prožívat život den za dnem jako dítě v lásce nebeského Otce?

Naprosto úplně mě zná! Rozumí všem mým zvláštnostem. Vidí a zná…

• moje zmatky,

• moje slabosti,

• moje bolestná pokušení,

• mou hříšnost, a

• moje každodenní nedostatky.

Ale přesto přese všechno mě miluje! A ne kvůli mé hodnotě nebo zásluze – ale protože jsem jeho vykoupené dítě. Já jsem uvěřila v jeho drahého Syna, kterého dal za mé hříchy. Získala jsem jeho dokonalou spásu, získala jsem Ducha přijetí, a teď s odvahou a bezmeznou důvěrou k Němu mohu vzhlédnout a říct, „Abba, Otče!“

Není snad tohle dostačující k životu bez sebemenších starostí, jaký prožívá malé dítě?

Můj Otče, uč mě uvědomovat si, jak hluboká, silná a slitovná je láska tvého srdce, protože tě dovedla k tomu, abys dal svého jednorozeného Syna – samotného Ježíše Krista – aby mě vykoupil, a přivedl k tobě domů, můj Bože!