Zachraňující víra

Možná již čtenář věří v Pána Ježíše Krista. To však samo o sobě není důkazem, že jste se znovu narodili a putujete do nebe. Nový zákon nám říká, že „Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je“ (J 2,23–24). „Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili“ (J 8,30), avšak verš 59 ukazuje, že o něco později se ho ti samí lidé snažili ukamenovat! „Přesto v něho uvěřili [uvěřili v něj, ne pravdě o něm] mnozí z předních mužů …“ Ale běda! Všimněte si, jak to pokračuje: „ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží“ (J 12,42–43). Jaký to důkaz, že jim bylo zcela cizí spásné Boží působení v jejich duších: přesto byli „věřící“ v Pána Ježíše!

Existuje víra v Krista, která zachraňuje – a existuje víra v Krista, která nezachraňuje. Čtenář možná řekne: „Ale já vím, že moje je ta první: Viděl jsem, že jsem ztracený hříšník, uvědomil jsem si, že nemohu udělat nic, abych získal přijetí u Boha, a vložil jsem svou důvěru v dokonané dílo jeho Syna.“ Ach, příteli, srdce je strašně úskočné (Jer 17,9) a satan svádí mnohé (Zj 12,9). V sázce je toho tolik, že je záhodno, aby se každý z nás ujistil, jak to doopravdy je. Jen hlupák si chce ponechat „užitečné pochybností“ v tak závažné otázce, jako je tato.

Pravděpodobně nejeden čtenář je připraven pokračovat: „Ale já vím, že moje víra v Krista je opravdová a zachraňuje, protože se opírá o jisté Boží slovo.“ Drazí přátelé, jiní, kteří si byli stejně jistí jako vy, jsou nyní v pekle! Dovolte nám, abychom se zeptali: Zkoušeli jste svou víru na základě Písma? Dali jste si tu práci, abyste zjistili, zda vaši víru doprovázejí ty důkazy, které jsou neoddělitelné od zachraňující víry? Zachraňující víra je nadpřirozená věc a přináší nadpřirozené ovoce. Je tomu tak i ve vašem případě? Jsou tyto otázky poněkud matoucí? Pak se vám je pokusíme vysvětlit.

Ve Skutcích 15,9 čteme: „jejich srdce očistil vírou“ – srov. Mt 5,8; 1Pt 1,22. Očištěné srdce je takové, které bylo zbaveno všech nečistých model a obráceno k čistému předmětu (1Te 1,9). Nenávidí vše, co je hříšné, a miluje vše, co je svaté. Čisté srdce je takové, které bylo očištěno od lásky ke všemu zlému.

Další charakteristikou zachraňující víry je, že se „uplatňuje láskou“ (Ga 5,6). Víra je mocný princip působení, díky němuž křesťan žije pro Boha, díky němuž kráčí cestou poslušnosti, díky němuž odolává ďáblu a zapírá tělesnost. A to nikoli ze strachu, ale „z lásky“. Dokonale? V tomto životě – ne. Ale ve skutečnosti a převážně – ano.

„Kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra“ (1J 5,4). Bůh otevřel křesťanovi oči, aby viděl prázdnotu a bezcennost toho nejlepšího, co tento ubohý svět nabízí, a učí ho odvracet od něj své srdce tím, že se bude sytit duchovními a nebeskými věcmi a nacházet v nich uspokojení.

Není tedy, milý čtenáři, zřejmé, že jako se pramen pozná podle vody, která z něj vytéká, tak lze povahu víry poznat podle toho, co přináší? Byl jsi vysvobozen z nechuti k Božím přikázáním a ze vzdoru k jeho svatosti? Byl jsi vysvobozen z pýchy, chamtivosti a reptání? Kristus nezemřel, aby nám zajistil odpuštění hříchů a vzal nás do nebe, zatímco naše srdce stále lpí na pozemských věcech! Ne, žil a zemřel proto, aby jeho Duch oživil jeho lid k novému životu, učinil z něj „nové stvoření“ a způsobil, aby na tomto světě pobýval jako ten, kdo není z tohoto světa, jehož srdce tento svět už opustilo.

Nečteme ale: „Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen“ (Sk 16,31)? Ano, ale všimněte si, že apoštolové neřekli žalářníkovi, aby „spočinul na dokonaném díle Krista“, místo toho mu zvěstovali osobu. Neřekli ani „věř ve Spasitele“, ale „v Pána Ježíše Krista“. Zachraňující víra nutně zahrnuje zřeknutí se vlastní hříšné „vlády“, odhození všech zbraní, kterými jsme mu vzdorovali a podřízení se jeho jhu a vládě. A než se nějaký hříšný vzbouřenec dostane na toto místo, musí se v něm odehrát zázrak milosti. Zachraňující víra spočívá v úplném odevzdání celé své bytosti a života Kristovu panství: „Dali sami sebe předně Pánu“ (2K 8,5). A odevzdali jste se vy? Čtenáři, dal jsi sám sebe Pánu?