Žádná kniha není napsaná jako Bible

Především neexistuje žádná kniha, která by byla napsána takovým způsobem jako Bible. Bible byla „vydechnuta Bohem“ (2Tm 3,16). V tomto ohledu se naprosto liší od všech ostatních spisů. Bůh učil její autory, co mají říkat. Bůh jim vložil do mysli myšlenky a nápady. Bůh vedl jejich pera při zapisování těchto myšlenek a nápadů. Když ji čtete, nečtete díla samouků, kteří jsou podobně nedokonalí jako vy, ale slova věčného Boha. Když ji slyšíte, nenasloucháte bludným názorům pomíjejících smrtelníků, ale neměnné mysli Krále králů. Muži, kteří se podíleli na sepsání Bible, nemluvili sami ze sebe. „Z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha“ (2Pt 1,21). Všechny ostatní knihy na světě, jakkoli jsou svým způsobem dobré a užitečné, jsou více či méně nedokonalé. Čím více je zkoumáte, tím více vidíte jejich vady a nedostatky. Jedině Bible je naprosto dokonalá. Od začátku až do konce je to „slovo Boží“.

Nebudu ztrácet čas dlouhým a pracným dokazováním této skutečnosti. Odvážně říkám, že kniha sama je nejlepším svědkem své vlastní inspirace. Je naprosto nepochopitelná a nevysvětlitelná z jakéhokoli jiného hlediska. Je to největší trvalý zázrak na světě. Kdo se odváží tvrdit, že Bible není inspirovaná, ať to rozumně vysvětlí, pokud to dokáže. Ať vysvětlí zvláštní povahu a charakter této knihy způsobem, který uspokojí každého člověka se zdravým rozumem. Důkazní břemeno podle mého názoru leží na něm.

Nedokazuje nic proti inspiraci, jak někteří tvrdí, že každý z autorů Bible má jiný styl. Izajáš nepíše jako Jeremiáš a Pavel nepíše jako Jan. To je naprostá pravda, a přesto nejsou díla těchto mužů o nic méně inspirovaná. Vody moře mají mnoho různých odstínů. Na jednom místě vypadají modře a na jiném zeleně. A přece je tento rozdíl dán hloubkou nebo mělkostí části, kterou vidíme, nebo povahou dna. Ve všech případech se však jedná o stejné slané moře.“ Dech člověka může vydávat různé zvuky podle charakteru nástroje, na který hraje. Flétna, píšťala a trubka mají každá svůj zvláštní tón. A přesto je dech, který tyto tóny vyvolává, v každém případě jeden a tentýž. Světlo planet, které vidíme na nebi, je velmi rozmanité. Mars, Saturn a Jupiter mají každá svou zvláštní barvu. A přesto víme, že světlo Slunce, které každá planeta odráží, je v každém případě jedno a totéž. Stejně tak knihy Starého a Nového zákona jsou všechny inspirovanou pravdou, a přesto se podoba této pravdy liší podle toho, jakou myslí ji Duch svatý nechává proudit. Rukopis a styl pisatelů se liší natolik, že dokazují, že každý z nich měl odlišnou individuální bytost; ale božský vůdce, který diktuje a řídí celek, je vždy jeden. Všechno je stejně inspirované. Každá kapitola, každý verš a každé slovo pochází od Boha.

Ó, kéž by lidé, které trápí pochybnosti, otazníky a skeptické myšlenky o inspiraci, sami klidně zkoumali Bibli! Kéž by se řídili radou, která byla prvním krokem k Augustinovu obrácení: „Vezmi a čti!“  „Vezmi a čti!“ Kolik gordických uzlů by tento postup rozetnul! Kolik obtíží a námitek by se rázem rozplynulo jako mlha před vycházejícím sluncem! Kolik lidí by brzy vyznalo: „Prst Boží je zde! Bůh je v této knize, a já jsem to nevěděl.“

To je kniha, o které mluvím na adresu čtenářů tohoto pojednání. Rozhodně neberte na lehkou váhu, co s touto Knihou děláte. Není nedůležité, že Bůh způsobil, aby tato Kniha byla „napsána k vašemu poučení“ a abyste měli před sebou „Boží slova“ (Ř 3,2; 15,4). Vyzývám vás, žádám vás, abyste na mou otázku upřímně odpověděli. Co děláš s Biblí? Čteš ji vůbec? Jak ji čteš?