Dědictví zprostředkované Duchem svatým

Dědictví zprostředkované Duchem svatým

Doba čtení: 6 minut
2. 11. 2022
  • Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. (Tt 3,6–7)

Bohatě na nás vylil svého Ducha, abychom měli podíl, doslova abychom se stali dědici podle naděje věčného života. Duch svatý v nás začal své dílo – díky jeho působení se nám otevřely oči, díky jemu jsme byli přivedeni ke Kristu, díky němu jsme pravdivě porozuměli evangeliu, díky němu – díky tomu, že nám dal nové srdce – jsme uvěřili a když jsme uvěřili, byli jsme Duchem zapečetěni (Ef 1,13-14).

Pečeť se používala nejčastěji k označení vlastnictví. Jsme označeni, zapečetěni, jako Boží vlastnictví, jsme zapečetěni pro Boha jako ti, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy. Zapečetění Duchem ve smyslu vlastnictví je vnitřním svědectvím Ducha svatého, které je vlastní každému Božímu dítěti. Každý, kdo slyšel slovo pravdy a uvěřil, je Boží dítě a Duch svatý mu tuto pravdu dosvědčuje. To je zapečetění – je to vnitřní, subjektivní ujištění o tom, že patříme Bohu.

Pečeť se ale používala také jako ochranná známka, jako zabezpečení. To mohlo souviset s vlastnictvím, ale nemuselo. V tomto slova smyslu známe zapečetění také my. Pilát nechal po ukřižování zapečetit hrob Ježíše a nechal ho hlídat svými strážemi. Takto měl být hrob chráněn před učedníky, protože velekněží a zákoníci se báli, že by učedníci mohli přijít a ukrást Pánovo tělo. Pilátova pečeť měla chránit hrob před neoprávněným vniknutím. Pečeť Ducha svatého je pečetí pro den vykoupení (Ef 4,30). Pečeť Ducha svatého znamená, že Boží dítě bude chráněno až do dne příchodu Pána Ježíše Krista. A až přijde Pán, tak bude toto Boží dítě proměněno do Pánovy podoby. Bůh na nás bohatě vylil svého Ducha, aby poklad víry, který do nás byl vložen, byl Duchem svatým chráněn až do dne vykoupení. Podobně to čteme:

  • …a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. (Fp 1,6)

Kdo je označen pečetí majitele, kdo je autorizován, bude také majiteli předán. Něco podobného jsme už zmiňovali, když jsme mluvili o adopci, přijetí za syny. Všechno právo na přijetí je na straně toho, kdo adoptuje. Podobně je to tady. Majitelem byla vtisknuta pečeť. Jenom majitel může tuto pečeť sejmout nebo odstranit. Kdokoliv jiný by se o to pokusil, bude obžalován a odsouzen jako zloděj. Na Božích dětech je Boží pečeť. A Bůh je věrný! Poslouchejte, co říká:

  • Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu. (Žd 13,5)

Bůh na vás bohatě vylil svého Ducha a to je důkazem, že z vás budou dědicové, že zdědíte věčný život, který pro vás získal Pán Ježíš Kristus. Už nyní na něm máme podíl, už jsme přešli ze smrti do života, už jsme byli přeneseni do království Božího syna, už nyní žijeme v jeho podivuhodném světle, ale pořád ještě v těle, které je propadlé hříchu a které nemůže spatřit slávu Božího království. Spasení už je dokonáno, už jsme účastníky věčného života, ale ještě nepřišla plnost. Ještě jsme nebyli oslaveni, ještě jsme nebyli proměněni, ještě nemáme plný podíl na Boží svatosti. Ale Duch svatý je zárukou, že se to stane.

  • Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme. Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. (Ř 8,24–26)

Jsme dědicové naděje a Duch svatý je zárukou, že dědictví bude jednoho dne naše. V listu Efezským je dokonce Duch svatý označen jako závdavek, záruka našeho dědictví. To nám ukazuje, že tato naděje věčného života je jistá – není to 50:50, není to pravděpodobnost, ale je to jistota. Je to naděje, protože ještě není vidět, ale je naprosto jistá, protože to Bůh slíbil. Je to naděje, protože se ještě nestala skutečností, ale máme naprostou jistotu, že přijde den, kdy se stane skutečností a Duch svatý, kterého na nás Bůh bohatě vylil skrze Ježíše Krista je toho zárukou. Tato naděje věčného života je pevně spojená s Ježíše Kristem. Tuto naději slíbil Bůh, který nemůže lhát. Tato naděje je součástí evangelia, kterého byl Pavel služebníkem (Tt 1,1-2), a kterému sloužíme také my. Poznání pravdy evangelia je základem této naděje, která je skrze Krista ukotvená v nebesích. Bůh tuto naději slíbil, Bůh sám je jejím garantem a o tomto Bohu hned na začátku listu Pavel říká, že je pravdomluvný. Tato naděje byla potvrzena, když na vás Bůh bohatě vylil svého Ducha, skrze kterého jste se znovuzrodili a jehož mocí jste obnovováni. Křesťané na Krétě potřebovali povzbuzení o naději, kterou jim Bůh dal. Jejich sbory byly bez ustanovených starších, bylo tam mnoho mužů, kteří sváděli druhé, kterým bylo třeba zavřít ústa, křesťané nerostli v poznání Boha a v milosti, kterou je Bůh zahrnul – proto jim Pavel ukazuje tyto nádherné pravdy zakotvené v evangeliu. Vede je do evangelia, vede je ke Kristu samotnému, a vysvětluje jim dílo Boží milosti v práci Ducha svatého.

Stejné povzbuzení potřebujeme i my. Žijeme v době, která se moc neliší od situace církví na Krétě. I my musíme být více zakotveni v Kristu Ježíši, být nasyceni evangeliem, žít z evangelia o Boží milosti, rozumět dílu Ducha svatého v našich životech. Často je toto dílo doslova zdecimováno na vnější projevy, které však mohou mít svůj původ třeba v lidské psychice (v tom lepším případě) nebo v ďáblových padělcích v případě horším. Ale dílo Ducha je bohaté, a je naprosto zásadní pro celý život křesťana. Kdo nemá Ducha Kristova, není jeho (Ř 8,9). Kdo není ospravedlněn z milosti skrze víru, není Božím dítětem, kdo se nenarodil z Ducha, nebude dědicem, v kom Duch svatý nezačal dobré dílo, ten nemůže ani žít, ani vytrvat až do konce. Co tedy máme dělat? Co tedy máme dělat?

  • Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. (Ga 5,25)

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. (Ko 2,6–7)

Skrze něho na vás byl bohatě vylit Duch svatý, v něm máte plnost a hojnost Boží milosti i Božího požehnání. Tak neváhejte – volejte ke Kristu, proste, tlučte, hledejte. Bůh je věrný – on odpoví.

Přidat komentář