6. května

Shledal jsem, že všichni živí, ti, kdo chodí pod sluncem, byli při tom druhém, při chlapci, jenž nastoupil po něm. (Kaz 4,15)

Nezdá se, že by Šalomoun chválil moudrost lidu – spíš to vypadá, že poukazuje na jeho přelétavost. Lid se nabažil starého vládce, ale nikoliv kvůli jeho hlouposti – prostě proto, že vládl již příliš dlouho a nový vládce znamenal nějakou změnu. Přesně tak to často bývá, že lidé příliš dobře nerozumění tomu, co dělají, nerozlišují, protože nepřemýšlejí. Přemýšlení je těžké a mnohdy skutečně bolí, zatímco změna je snadná a slibuje něco jiného. Lidé se rychle nabaží toho, co je zde nějakou dobu a nezáleží na tom, zda je to dobré, či špatné, zda je vládce moudrý, či hloupý. Je to lehkomyslnost a nestálost, která vítá cokoliv nového. Jeden den se raduje z přicházejícího Krále, zatímco druhý den volá: „Ukřižuj ho!“