Kdo na zem posílá hlad?

Hlad posílá samotný spravedlivý a věčný Bůh. Podobně jako Boží požehnání nepochází z lidského snažení, ale od Boha, což jasně říká 1K 3, že neznamená nic ani ten, kdo zasévá, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který dává růst, tak také týmž Bohem bývá na zem poslán hlad. Nás všemohoucí Bůh je tak prozíravý, že stejně jako se na nebi ani na zemi ani ve vodách neděje nic bez jeho vědomí a jeho dopuštění, tak ani tento hrozný Boží trest nepřichází na lidské pokolení a dokonce i na zvířata bez jeho souhlasu, vůle a nařízení. A že je to tak, je zjevně prokazatelné ze svatých Písem. Máme napsáno v Genesis 41,32, že když Josef vykládal sen faraonovi a předpovídal sedm let hojnosti a sedm let hladu, obojí přisoudil Bohu, jako hojnost, tak hlad: „Slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná.“ A v Leviticu 26 ve verších 18–20 říká sám Bůh: „Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat, budu vás trestat za vaše hříchy ještě sedmkrát víc. Roztříštím vaši pyšnou moc a učiním, že nebe vám bude jako železo a země jako měď. Nadarmo bude spotřebována vaše síla. Země vám nedá svůj výnos a stromoví v zemi neponese ovoce.“ Podobným způsobem hrozí v Deuteronomiu 28. Ve 2. Královské 8, v. 1, čteme, že když Elijáš posílal svou hospodyni do jiné země kvůli hladu, dosvědčil, že to je Bůh sám, kdo sešle na zem hlad: „Hospodin přivolal hlad. Ten již přišel do země a potrvá sedm let.“ A Žalm 105,16 říká:  „Hospodin přivolal na zemi hlad, a každou hůl chleba zlomil.“ V Izajášovi 3, verš 1 Bůh předpovídá: „Hle, Pán, Hospodin zástupů, již odnímá Jeruzalému a Judsku oporu i podpěru, všechnu oporu chleba i všechnu oporu vody.“

Bůh sesílá podle své vůle vedle jiných trestů také hlad, veliký a krutý nebo jindy zase umenšený, podle toho, jak sám chce. Někdy, jako za Abrahama (Gn 12,20) ho sesílá na celý svět, jindy, jako za Elijáše, jen na určitou část země, podle toho, jak se mu zlíbí. Bůh je ve svém chtění naprosto nezávislý a svobodný, takže v jednu chvíli může učinit jednu část země plodnou a úrodnou, zatímco jinou neúrodnou, a protože je spravedlivý, nikdo mu nemůže říct: „Co to děláš?“

Takže právě tak jako hlad, tak i jiné bídy, soužení a těžkosti posílá Bůh na svět, neboť Ámos říká, že se ve městě nestane žádné zlo, které by neučinil Pán (Am 3,6).