Nenasytnost duše

• Nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením. (Kaz 1,8) 

Smysly jsou jen služebníky duše. Duše se chce dívat – a otevírá oko, aby vidělo. Duše touží slyšet – a nastavuje ucho, aby naslouchalo. Duše se nikdy neunaví. Naslouchá líbezné hudbě a nepřestává toužit po další. Kdy se duše nasytila lahodné vůně květiny? Kdy byla naplněna pohledem na mistrovská díla v přírodě?

Nic na zemi nemůže duši nasytit! Opouští své požitky a žene se za dalšími. Dychtí po tom, aby byla ještě spokojenější. Trápí se při pomyšlení, jak omezené jsou všechny její radosti.

Ach, jak velká je v duši touha; neklidná chuť vidět a slyšet, chápat, rozumět; nekonečný tok myšlenek; dychtivý princip – který se vzpírá omezením smyslů. A přesto (neboť taková je daň hříšné lidské přirozenosti) smysly svou slabostí drží duši na uzdě. Duše ani s veškerou svou silou nedokáže přemoci smysly!

Jak smutný, jak ponižující je stav padlého člověka!

Přesto, Boží dítě, nemáš důvod truchlit. Vždyť jsi z milosti obdařeno vznešenějšími věcmi, takže máš, čím nasytit svou duši do sytosti. Vírou vidíš, slyšíš a zakoušíš lepší věci – vidíš Ježíše na Božím trůnu. Vírou vidíš „skleněné moře“ a slyšíš „hlas harfeníků, hrajících na své harfy“. Vírou vidíš nebeské a věčné skutečnosti!

Má duše, proč se zdržovat časnými věcmi – když tě zvou lepší vyhlídky a lepší tóny? Proč bys měla naříkat nad svými omezenými prostředky – když nebeská moc je tak neomezená?

Ať tedy tvůj zrak spočine na Ježíši!

Čím déle se na něj budeš dívat – tím déle se budeš dívat.

Čím déle se budeš dívat – tím více síly budeš mít, abys na něj hleděla.

Čím častější s ním budeš mít společenství – tím líbeznější ti bude jeho společnost.

Mluv hodně s Ježíšem – nebudeš mluvit nadarmo. Ježíšovo jméno ti bude „jak balzámový záhon, schránky kořenných vůní“ (Pís 5,13). Tichý hlas Ducha, vyprávějící o milosti a pokoji, bude vždy a všude osvěžovat tvůj sluch!

Má duše, tyto rozkoše tě nikdy nezklamou!

Nejsou jako hudba, která byla a není – už tu není ruka, která by rozezvučela její tóny!

Nejsou jako včerejší slavnost – která už je navždy pryč!

Nejsou jako květiny, které kdysi voněly – a teď už nevoní!

Nejsou jako krásná krajina – kterou jsi zanechala za sebou!

Tvůj Spasitel, Přítel a Utěšitel je stále s tebou – je stále stejný nyní i na věky věků!