Je skutečně tím, co nás rozděluje osoba Jana z Husince?
Motto: Protož, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, jenž jest odloučení věčné od milosti Boží… (Výklad víry 1412)
Pokoj vám milovaní bratři a sestry!
S velikou bolestí a zármutkem v srdci, s obavami a napětím sleduji již mnoho let směřování protestantských, k reformaci se hlásících církví. Zvláště pak velké části evangelikálního křesťanstva v naší drahé zemi. Obavy hlavně o společenství evangelikální, ty které sami sebe za evangelikální považují, pramení ze samotné definice evangelikalismu.
Evangelikalismus označuje konzervativní větev protestantismu, která klade důraz především na plnou inspiraci Písma, Písmo je slovem Božím. Bible je tedy jediným zdrojem víry, Božího zjevení; a je plně spolehlivá a dostačující ke spasení, posvěcení i ke všemu, co křesťan ve víře koná a žije!
- Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2Tm 3,16-17)
Dále evangelikál klade velmi podstatný důraz na zvěstování evangelia slovem i činy, a na osobní obrácení a duchovní znovuzrození člověka, které nese jasné znaky pokání.
- A tak jsem se, králi Agrippo, nemohl postavit proti nebeskému vidění, a kázal jsem nejprve obyvatelům Damašku a Jeruzaléma a po celé judské zemi, a pak i pohanům, aby se v pokání obrátili k Bohu a podle toho žili. (Sk 26,19-20)
Za evangelikální proto nemůžeme považovat ani církev československou husitskou, ani církev českobratrskou evangelickou. Ty se také vždy z evangelikalismu vymezovali. Jejich postoj k Písmu nelze již dlouhodobě označit za evangelikální. Proto mé obavy jsou především o Církev bratrskou, ve které jsem se duchovně narodil já i má žena, Bratrskou jednotu baptistů v ČR, Jednotu bratrskou a Apoštolskou církev, dále je to Evangelická církev augsburského vyznání v ČR, Evangelická církev metodistická, Slezská církev augsburského vyznání
O jakém směřování těchto největších evangelikálních denominací mluvím? Mluvím o úsilí vedoucím k vybudování viditelné, vnější jednoty křesťanů. O úsilí vyjádřeném a naplňovaném v současném ekumenickém hnutí. Na budování Jednoty v Kristu není nic špatného, naopak. Pokud toto budování není na úkor pravdy!
Bohužel směřování ERC a tedy všech církví v ERC zastoupených je v příkrém rozporu s biblickou pravdou a to z jednoho důvodu. Vede ke sjednocení s institucí, která je ve svém učení i konání již po staletí na hony vzdálená Pravdě evangelia, tak jak ho máme zaznamenané v Písmu svatém. Jde o ŘKC. Budu zde pojednávat také o tom, že volání po této jednotě je voláním tělesným, protože prahne po vnějších viditelných věcech. Vždyť jednota, která je zaznamenaná v 17 kap. Jana a kterou si bere do úst ve svém prohlášení z 15.6 2015 člověk, zastávající úřad jasně nesoucí antikristovské rysy, aby sjednotil pod nadvládou Říma všechny, kteří uvěří jeho „lživému syčení“, tato jednota je úplně o něčem jiném. Tato jednota sounáležitosti nikdy nebyla narušena, nikdy nebyla mrtvá, ani ztracená. Je to jednota pravdy, kterou člověk poznává a přijímá na základě milostivého daru Božího, pří svém znovuzrození. Při znovuzrození jsme vekřtěni do jednoho a jednotného těla Kristova! A to vírou v dokonané dílo Ježíše Krista na kříži Golgoty! Je to jednota, která je dílem právě Krista a ta byla dokonána právě na kříži. Tam jsme byli fakticky sjednoceni, vždyť dokonáno jest!
Dovolte mi dokázat některá tvrzení:
1) Jednota trvá a nikdy nebyla porušena
To Kristus na kříži položil právní základy duchovní jednoty vykoupených, která nikdy nebyla porušena. Ta trvá od Letnic až do příchodu Krista! Kdo tvrdí, že není mezi Beránkovými učedníky jednota Ducha a Pravdy je lhář! Každý kdo vyznává, že Kristus je Syn Boží, je zrozen z Boha a žije tuto jednotu v Duchu svatém a pravdě se všemi dalšími bratry a sestrami po celém světě! Vždyť jeden jest Otec Bůh, jeden jest Syn Boží Ježíš Kristus, jeden jest Duch Svatý svědčící o Otci a Synu a jeden jest křest, kterým nás Duch Boží povolává! Opakuji, kdo toto vyznává a žije, je v jednotě těla Kristova!
- Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo, všichni jsme byli napojeni týmž Duchem. (1K 12,12-13)
To je jednota! Ne vnější a tělesná uniformita, ale vnitřní, duchovní jednota pravdy. Bůh ji učinil, trvá! Je to cele dílo Boha, ne člověka.
Kdo tvrdí, že „je potřeba budovat jednotu“, tvrdí, že jednota neexistuje, že ji Bůh nevybudoval a popírá slovo Boží skrze Pavla v 1K 12;12-13
Budeme vyjadřovat „jednotu“ (uniformitu) vnějšími znaky, za cenu ztráty pravdy, nebo vnitřním svědectvím Pravdy v nás, projevujícím se viditelně na našich životech při současném zachování vnější rozmanitosti a barevnosti, na které přeci není nic špatného a která je také dílem Božím?
Koupíme si jako křesťané kus země a tam se všichni sestěhujeme, založíme jednu mega církev, nebo necháme Krista, Jeho Ducha a Jeho Pravdu, aby nás sjednocovala napříč kontinenty a kulturami. Milovaní žijte svatý život poslušný Písmu, vydávající svědectví Pravdě ve vás a to je tím nejlepším vyjádřením jednoty Božího lidu.
2) Antikristovské rysy papežského úřadu
Antikristovské je vše, co zaujímá a nárokuje si Kristovo místo na zemi a v církvi. Bible o hlavě církve říká:
- Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, 21 vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. 22 `Všechno podrobil pod jeho nohy´ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, 23 která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest. (Ef 1,20)
- A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele. (Mt 2,6)
Bohem vydechnuté slovo nám říká, že je to Ježíš Kristus, kdo je svrchovaným Pánem nad církví! On je jediným pastýřem Božího lidu!
Katechismus římskokatolické církve (dále je Katechismsus řkc, příp. pouze odkaz na patřičný paragraf) v paragrafu 822 říká: „Papež ze svého úřadu náměstka (jeden z možných výkladů slova Antikrist) a pastýře celé církve má totiž nad církví plnou, nejvyšší a všeobecnou pravomoc a je oprávněn ji vždycky svobodně (tedy svrchovaně!) uplatňovat!“
§ 891: „Když papež s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech, nabývá neomylnosti!
Kdo čte tato slova a je Kristův, musí nutně pocítit velikou bázeň. Vždyť v Písmu čteme:
- Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. 4 Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha. (2Te 2,3)
Nenaplňuje se skutková podstata 2 Te 2; 3-4 právě v Katechismu řkc? Plná, nejvyšší, všeobecná a svobodně, tedy svrchovaně uplatňovaná moc přeci patři pouze Bohu! Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepodstoupím modlám! To říká Bůh v Iz 42;8. O neomylnosti obyčejného smrtelného hříšníka, který není se vší pravděpodobností ani znovuzrozeným křesťanem snad není třeba mluvit. Nevěřím, že by jakýkoli z hříchu Duchem svatým usvědčený a znovuzrozený křesťan mohl zastávat takovýto úřad, ve kterém se vyvyšuje na místo Boží a přivlastňuje si Boží vlastnosti, jako je svrchovaná moc nad církví, svoboda vůle a neomylnost.
3) Vzdálenost římskokatolické církve (řkc) od evangelia Ježíše Krista není vzdáleností, která by se dala překonat. Je to totiž opačné směřování od Krista a Jeho evangelia. Je to otevřené nepřátelství!
Tridentský koncil; Kánon 9: „Jestliže kdokoliv říká, že hříšník je ospravedlněn pouhou vírou v tom smyslu, že nic dalšího není požadováno ke spolupráci, aby se získala ospravedlňující milost a že není žádným způsobem třeba, aby byl nakloněn aktivitou své vůle; AŤ JE PROKLET.“
Tridentský koncil nebyl zrušen II. Vatikánským koncilem a ani nemůže. Jan Hus nepřestal být podle oficiálního učení řkc kacířem! Trident proklíná Husa i vás všechny, kteří věříte ve spasení pouhou milostí Boží skrze víru v dostačující oběť našeho drahého Pána Ježíše Krista.
- On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. (Tt 3,5)
Kristus nám svým zmrtvýchvstáním otevřel nebe. Člověk dosahuje spasení skrze milost a dobré skutky. (Katechismus §1026, §1477)
- Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. (1Pt 1,18-20)
Naproti těmto jasným prohlášením Písma čteme:
Marie je neposkvrněnou Spoluvykupitelkou. Bez jakékoli zábrany hříchu, zasvětila se cele jako služebnice Páně osobě a dílu svého syna a pod a s ním z milosti Všemohoucího Boha sloužila tajemství vykoupení a svou poslušnosti se stala příčinou spásy pro sebe i celé lidské pokolení!!! (Katechismus řkc, §494)
- Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. 26 Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše. (Ř 3,25)
Katechismus řkc §1030, §31, §1472-75: za své hříchy musíme trpět v očistci a být očištěni ohněm a musíme přijímat časné tresty za hřích jako milost a šanci k nápravě.
- V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. (Sk 4,12)
Katechismus řkc §846, §841: Ke spáse je nutná ŘKC, a plán spásy se vztahuje na všechny, kdo nějakým způsobem věří ve Stvořitele, zvláště na muslimy!
Milovaní, takto bych mohl pokračovat dál a dál. Myslím ale, že bylo dostatečně prokázáno, že evangelium ŘKC, je Jiné evangelium!
- Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet! Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým. (Ga 1,6-10)
Někteří lidé z vedení českých denominací zneklidňují voláním po „jednotě“: Zneužívají touhu po jednotě, která je dobrá, ale musí vždy stát na pravdě, ke svým vlastním cílům. Je třeba se na tomto místě ptát, chtějí se líbit Bohu, anebo někomu jinému? Tím, že vás zneklidňují a matou, se nebezpečně přibližují tomuto slovu Písma:
- Ve své hrabivosti budou vám předkládat své výmysly, aby z vás těžili. Soud nad nimi je už připraven a jejich zhouba je blízká. (2Pt 2,3)
Mnozí z nich jsou možná sami svedení tlakem okolí a světa. Ale to nic nezmění na strašlivých důsledcích pro vás a vaše sbory, budete-li je následovat! Ekumenická rada církví a její předseda pan Daniel Fajfr spolu s kardinálem Dominikem Dukou vás při příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa volají k modlitbám za usmíření mezi vámi a katolíky s prosbami o odpuštění.
Lákají vás na pojmy jako usmíření a odpuštění, vědí, že na tyto skutečně křesťanské záležitosti ve své dobré víře uslyšíte. Neřeknou vám však, že toto je možné pouze v Kristu, pouze v pravdě, ne s lidmi, kteří pravdu evangelia neznají, nežijí a nevyučují!
Dobře rozumím tomu, že řkc se skutečně má za co kát, za falešné evangelium a jiné bludy, za vraždu Jana Husa, Jeronýma Pražského a mnohých dalších, jen proto, že byli usvědčování světlem těchto skutečných učedníků Krista ze své touhy po moci, penězích a vládě nad druhými lidmi. Za co se jim však budete omlouvat vy? Za Husa, za pravdu, kterou kázal? Poprosíte je o odpuštění, že ji kázal a vy ji také zastáváte? Poprosíte Pána Boha za odpuštění, že jste byli až do teď této pravdě věrní? A sejdete nyní na této důležité křižovatce z této cesty Pravdy? Pak odcházíte od Krista k náměstkovi, k antikristu! A tím Pána Boha nepotěšíte.
Dnes vás již římští katolíci upálit nemohou, a tak lákají na pěkné řeči o jednotě a Pánu Ježíši. Jdou tak daleko a jsou tak drzí, že si uzurpují dílo života a mučednické smrti Jana Husa, kterého zavraždili a jeho památku chtějí využít ve svůj prospěch! Písmo má k tomu jen jedno.
- Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. (Lk 11,47-48)
Drazí a milovaní v Kristu! Nenásledujte vaše vedoucí, kteří vás slepě vedou do náruče Říma. Napomeňte je, a pokud toho nenechají, oddělte se od nich! Tak jako Hus řekl pár minut před svou smrtí svůdcům, kteří mu šeptali: „odvolej, život si zachovej!“ Ne!
I vy podržte pravdu a oddělte se od toho a od těch, co vám ji chtějí vzít! Raději přijměte pohoršení, jako Jan Hus ho přijal a šel až na smrt. On věděl, co ho čeká a neuhnul. Při vzpomínce na něj, která je před námi, uctěte jeho památku tím, že si budete vědomi toho, že on jen svého Pána a Jeho pravdu následoval a neopustil ji navzdory samotné smrti. Ani vy ji neopouštějte.
Pokud ti, kdo vás vedou do duchovního smilstva s ŘKC nebudou činit pokání, odejděte z těch denominací a raději usilujte o vznik nových sborů!
To, co nás rozděluje, totiž není Bohu milý Jan Hus. Jak by mučedník, který prolil svou krev za pravdu Božího evangelia, mohl rozdělovat křesťany, kteří tuto pravdu milují stejně jako on! Nenechte si od svých slepých vůdců namluvit tuto obludnou zvrácenou lež.
Je to právě pravda evangelia, která nás odděluje a musí oddělovat od ŘKC, dokud Pán nepřijde, nebo dokud se neslituje nad tou nevěstkou zpitou krví svatých, tedy i Husovou. A Písmo nám říká, že se nad ní neslituje.
Nemějte s nimi žádný duchovní podíl. Zvěstujte jim evangelium, katolíkům, i těm, kdo vás svádí do jejich náruče! Nemějte účast na katolických mších. Nesyťte se plody jejich úst, ani katolíků, ani evangelíkálů, kteří vás vedou do ekumeny s ŘKC. Neposlechnou-li, odejděte od nich! Abyste neměli podíl na jejich skutcích tmy!
- Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích. (2J 9-11)
A protože Pán má své ovečky mezi všemi skupinami, modlete se za ty, kteří patří Kristu mezi katolíky. Bůh je dobrý a oddělil si již mnoho oveček a dále oddělí od bludu ŘKC.
Tento článek je reakcí na výzvu ERC, předsedy ERC a mnohých dalších evangelikálních vedoucích a „kazatelů“, kteří tvrdí, že osoba Jana Husa rozděluje křesťany a svádí touto lží lid Boží k duchovnímu smilnění s ŘKC a ke zneužití Husova odkazu. Tím, že se sami zúčastňují katolických modlářských mší, klanějí se suché lebce, modlí se za mrtvé apod. Zdobí se podobnými ornáty a rouchy jako kněží nevěstky a vůbec všelijakým způsobem se jim snaží vyrovnat. Jedná se o zradu Krista i reformace. Každý, ať si sám dohledá identitu těchto lidí.
Pavel Borovanský
Ústí nad Labem, 20. 6. 2015
Přidat komentář