Kde bude tělo, tam se slétnou i supi!

• Kde bude tělo, tam se slétnou i supi. (Lk 17,37) 
• Co se narodilo z Ducha, je duch. (J 3,6)

Zde není zapotřebí, milí přátelé v Kristu, dlouhých řečí, abychom pochopili, jaké je to tělesné a jaké je to duchovní, aby každý viděl, co může očekávat a co nemůže očekávat. Arci, kdyby vám nebylo dáno a kdybyste byli naprosto bez Ducha svatého, tak byste rozumět nemohli! Ale Ducha svatého může mít každý.

Rád bych s pomocí Boží předložil čtvero věcí:

I. Co je z těla, je tělo

Když my jsme tělesní, tak nedovedeme být živi jinak než tělesně a nemůžeme jinak dopadnout, než jak dopadají tělesní lidé. Kde bude tělo, tam se slétnou i supi. Vy jste tělo a myslíte si, že můžete být živi jako andělé? To jste velice na omylu! Ale vy si třeba řeknete: „My nejsme živi jako andělé, ale my se těšíme, že to dopadne tak, jako bychom byli živi jako andělé!“ To jste teprve na omylu! To je obsah toho prvního, co bych rád ke společnému vzdělání předkládal.

Kdepak je tělo? Tělo je všechno, co se narodilo z těla a je bez Ducha svatého. Nerozumím tomu tak, že by to bylo něco špatného v lidských očích, ale Duch svatý tu není. Nu, pak tu nemůže být nic z Ducha svatého. A k čemu by nás měl Pán Bůh na světě? K tomu, k čemu má na světě všechny ty nižší tvory. Se všemi má své plány a nemají Ducha svatého. Vy jste všichni jako materiál, z vás ještě může něco být. Když si představíte lva, ano, to je něco vzácného, ale nebude z něho už nic. Ale z toho nejméně statečného člověka může být ještě člověk duchovní, člověk Boží. Ale zatím jsem tělesný člověk bez Ducha svatého. Nu, jak pak můžete být živi? Jen tělesně. Kéž byste to pochopili! Co je ve vás, to se dá od vás čekat! „Z lidského srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.“ To znáte už zpaměti, že ze srdce lidského vycházejí takové a takové věci. A proč to vystupuje ze srdce mého? Protože to v něm je. A proč je to takové? Protože to tělo přináší s sebou. Nu, jak dopadnu? Tak, jak musím dopadnout. Podívejte se, prosím, do epištoly Římanům 8,13 (B21): „Žijete-li podle těla, zemřete!“ Pro mě to není žádný život, co nazýváte životem: Zemřete!

A tu vám řekne přirozený člověk: „Já nejsem tak nemoudrý, abych se v to vydával tak, aby to škodilo!“ A teď vám sděluji, jak jsem přišel k tomu textu z evangelia Lukášova. Eva mě k němu přivedla. Otevřete si, prosím, znovu Genesis 3,6: „Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.“ Co tu vidíš? Vidíš, že ten strom je dobrý k jídlu a k nabytí rozumnosti. Je to však možné, když čtete v Genesis 2,16–17 něco docela jiného? „A Hospodin Bůh člověku přikázal: ‚Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.‘“ Když je to takové, že když se toho jen dotknu, smrtí umřu, může to být něco žádostivého? „Však já si to zařídím, abych špatně nedopadl!“ „Ale když jsem podle těla živ, jak mohu dopadnout?“ Můžete se domlouvat s lidmi domlouvat, ale ti nebeští supi se s vámi domlouvat nebudou. Budou konat svou povinnost. „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“ A to je citát z knihy Jobovy 39,27–30: „Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo? Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě. Odtud vyhlíží pokrm, do daleka hledí jeho oči. Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on.“ Tu máte ta slova našeho textu. Kde je co mrtvého, to je jeho. On má za úkol to odklidit. A zde se mluví o orlovi, ale nerozumí se jen orel. Podívejte se do proroka Abakuka 1,8–9: „Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí. Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.“ „Tam padlo tělo, to je moje, já si pro něj letím, já mám úkol, abych ho odklidil.“ A může to být i jiný dravec. Otevřete si, prosím Přísloví 30,17: „Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata.“ A jak poznají, že je to jejich? Tak, že se to nebrání. Když jste živí, tak je odeženete; když jste mrtví, už se nebráníte. Můžete být podle těla živi a nedostat to, co to obnáší?

To znamená, že tělo přináší tělesné věci a také Boží soudy. Sup vidí daleko a přiletí a hned se vám odslouží. „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti.“ Když se tělo oddělí od duše, hned se ruší. Tak i vy, když jste živi bez Boha! Konec, který to s sebou nese, se dostaví.

A nyní to druhé:

II. Však to společně vyřešíme!

Můžete se spolčit a můžete říci: Však my dohromady něco vzácného pořídíme: Znamenitou církev na zemi. Ukáže se, že ta vaše znamenitá církev je právě taková, jací jste vy. Můžete na světě pořídit velikou církev, ale všechno to, co jste pořídili, církev Pána Ježíše není, neboť jste ji pořídili vy, tělesní lidé. Jak byste ze sebe mohli vydat něco jiného, než co dovedou vydat takoví tělesní lidé? Každý tělesný člověk má své náboženství, takové, jaký je sám. Vzdělanost člověka může být různá. Pak se rozumí, že to vaše přirozené náboženství bude velice nestejné. Dovedete vytvořit věci, které jsou velice vzácné! Nádherné chrámy, znamenité stavby! Vaše služby Boží mají mnohý vzácný půvab, ale všechno je to potrava pro tělo, pro nic jiného. A jste velice na omylu, když si myslíte, že takové věci jsou jen mezi tak zvanými křesťany v Evropě. Jděte do Indie a shledáte takovou nádheru, že vám to připadá jako z bajky a žádné dluhy na jejich chrámech a žádné loterie, aby se to zaplatilo! A když studujete klasickou historii, najdete tam mystéria. Každého k tomu nepřipustili, byly to tajné „bohoslužby“, ale byla to služba těla. Vy se spolčíte, ale všechno jsou to jen tělesné věci. A nejhroznější na tom je, když jste jednou církev Boží byli a již nejste!

Když nechcete myslet na církve křesťanské, myslete na církev z doby Pána Ježíše. Chrám, služby Boží, vše podle Písma na literu, ale všechno mrtvé, jako když máte v herbáři krásnou konvalinku, suchou a mrtvou. Když přijde ten nebeský Pán do církve, oni ho ukřižují, protože jsou tělo. Nu, nemyslete si, že se ten nebeský sup bude ohlížet na to, že se to vaše tělo jmenuje církev. Dívejte se na světské církve! Všude vidíte Boží soudy. Soudy Boží se přirovnávají k mlýnům, které melou velice pomalu, ale velmi jemně. Nejste tu proto, abyste lidem zajišťovali zábavu! Copak potřebuje tělesný člověk církev, aby mu zajistila zábavu? Copak nemá zábavy dost? Všude budete dopadat jako tělo! Sup se neohlíží, jestli padl na poušti jeden nebo celá karavana.

III. Ukáže se, zda jste jen tělo

Ale můžete být také lidem Božím. A jestli jste lidem Božím, tak to není zapotřebí dlouho říkat, to se musí samo ukázat. Nemůžete nyní být živi, jak byste chtěli. Můžete být živi jen jako duchovní lidé podle Ducha a nemůžete dopadat jakkoliv. „Co se narodilo z Ducha, je duch.“ Ale kde by se to vzalo? A teď abyste si dali práci a hledali, jak Pán Ježíš mluví o novém narození. Tak, jako ten, který zařizuje všechno a tak to bylo vždycky. Ve Starém zákoně se mluví o novém narození méně, ale není zapotřebí dlouhých řečí, když vás on sám musí proměnit. Všichni jsou jeho materiál. Jak to udělá, když chce z nás mít duchovní lidi? Sešle Ducha svatého. Všichni změknete, když pošle svého svatého Ducha.

Začnete úpět a tesknit nad sebou, vidíte, co jste vždycky slýchali, ale nerozuměli: „Krev Krista Ježíše očisťuje nás od každého hříchu.“ On přebývá skrze víru v našich srdcích a nyní je všechno jiné. Samo se to musí ukázat, není potřeba o tom dlouho mluvit. Když zasejete obilí, nepotřebujete dlouho vykládat, že se tu objeví život. Já počkám. Nepotřebujete povídat, jaké to bylo obilí. Já počkám. Jestli skrze víru přebývá v našich srdcích a jestli podle jeho vůle zůstáváme v něm, není zapotřebí dlouho mluvit, ukáže se, co se má ukázat. Jste lid Boží. Všechno to vzácné, co se děje na světě skrze Ducha svatého, se dá očekávat u vás. Můžete být tak šťastní na světě, jak kdo kdy na světě šťastný byl. Proč? Protože jste lidé duchovní, protože si vás proměnil a pak se rozumí, že nemůžete chodit tak jako dříve.

IV. Jste jeho církví

I vy budete na světě tvořit církev. To je to čtvrté. Jiná ta církev nemůže být než duchovní. To je církev samého Pána Ježíše. To jsou jeho plány se světem. Ale naše církev není království Boží! Dobře! Ale církev, kterou Pán Ježíš chce na světě mít, ta je království Boží. Když vás obrátí, tak království Boží začne hned u vás. Nemůžete táhnout jho s nevěřícími, nemůžete se připodobňovat tomuto světu, nemůžete sedat za jedním stolem s těmi, kteří Pána Ježíše nemilují. Jednou na faře u mě byl hostem misionář mezi pohany. „Vy věříte, že se pohan může obrátit?“ „Ano, věřím.“ „Dobře, když se pohan skutečně obrátí a najde Pána Ježíše, myslíte, že takový obrácený pohan se kdy přidá k naší církvi?“ „Ne, to nevěřím.“ „Já také ne.“

Proč bych to dělal já?! Já nebudu tvořit špinavou světskou církev. A co si já počnu, když jsem v takové církvi? To učení je krásné, čisté, já nemohu říci, že bych viděl čistšího učení, než je reformované. Ale když ten život je tak špatný! Nu, tak je musím nechat, a jako člen církve se držet těch, kteří jsou obrácení.

A když si myslíte, že můžete z učení církve něco vynechat, to jste na omylu! Kde je tělo, tam hned se dostavují Boží soudy, i když nevíte nic. Otevřete si evangelium svatého Matouše 24,12: „A protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.“ Kolem se rozmohla nepravost a vy k tomu mlčíte a neříkáte nic a myslíte si, že vám to neublíží? To jste na omylu. Vaše láska chladne. Tak vám jde všechno ztěžka, jindy to šlo bez dlouhých řečí a teď vám to tak vázne, protože vaše láska chladne. A proč? Protože sup koná své soudy.

Svět je k tomu, aby byl světem. Jste nemoudří, kdybyste se chtěli domlouvat se světem. Světský člověk může být živ jen podle těla, ale když nás k sobě obrátí Bůh, tak nás má k tomu, aby to bylo na světě jiné, aby u nás bylo království Boží.

„Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.“ Amen.

Kázáno 29. května 1910.