Prvotní a současná církev

Můžeš, je-li libo, srovnávat církev Boží s nesčetným množstvím Anti­kristovým podle vlastností proti sobě stavěných, obzvláště budeš-li přihlížet k prvotní církvi a přirovnáš-li ji k porušenosti současných nepravých křesťanů.

Předně v oné církvi množství křesťanů bylo jednoho srdce a jedné duše (Sk 4,32), v dnešní nesnadno nalezneš, aby dva spolu navzájem v Kristu Ježíši souhlasili. Ona, jsouc přioděna Kristem, to jest Boží mocí z výsosti (Lk 24,49) a Boží moudrostí, chodila v bázni Páně a v pravdě, dnešní je zneuctěna všelijakou hanbou a hříchem, žije bez bázně před Pánem Ježíšem a chodí ve všelikém pokrytectví a přetvářce. V oné kvetla ctnost a pravda a hřích se skrýval jen v úkrytu, v dnešní hřích a nepravost křičí na rozcestích všech cest a ulic, pravda a ctnost jsou nuceny skrývat se v koutech. V oné měla ctnost volný a příznivý vývoj, hříchy docházely vzápětí zaslouženého trestu, v dnešní nepravost a všechna špatnost požívá svobody a dochází povýšení, ale ctnost je vystavena neustálému soužení. A v tom co v oné církvi pokládali všichni za hřích, tato již neshledává žádnou nepřístojnost, ano naopak, co v oné církvi svatých křesťané odmítali s opovržením, v této se již uznává za počestnost a duchaplnost a bývá napo­do­bo­váno.

Výbor z „Pravidel Starého a Nového zákona“ Matěje z Janova (cca 1350–1393), Edice Blahoslav, 1954. 
Z latiny přeložil Rudolf Schenk (1872–1962), úvodem opatřil Miloslav Kaňák (1917–1985).