Můžete klidně zahodit svou Bibli!
Peklo je stejně opravdové jako nebe, stejně opravdové jako skutečnost, že Kristus zemřel na kříži. Nevěřte peklu a rozpojíte, rozložíte a uvolníte všechno v Písmu. Nevěřte peklu a můžete klidně zahodit svou Bibli!
Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... (Gn 35,22)
Bible nám nijak neobjasňuje okolnosti toho, co se stalo, ale prostě tp konstatuje. Rúben se vyspal se svou nevlastní matkou. Jákob se to dozvěděl, ale nic k tomu neřekl. Teprve až před svou smrtí odhaluje tento Rúbenův hřích. Můžeme tomu rozumět také tak, že Rúben neměl s Bilhou žádný vztah, ale šlo o hřích cizoložství, jehož se dopustil a v němž dále nepokračoval. Rúbenovo jednání mělo dvojí motiv. Jednak zde byla sexuální žádostivost. Rúben nechal strhnout žádostí. Jeho jednání však nebylo motivováno čistě sexuálně, tím hlavním motivem byla touha po moci. To byl hlavní důvod, proč šel Rúben za manželkou svého otce a spal s ní. Byla to vzpoura proti vlastnímu otci. Bylo to bezohledné, sobecké, pyšné a arogantní jednání plné žádostivosti. Přesně takový je lidský hřích.
Peklo je stejně opravdové jako nebe, stejně opravdové jako skutečnost, že Kristus zemřel na kříži. Nevěřte peklu a rozpojíte, rozložíte a uvolníte všechno v Písmu. Nevěřte peklu a můžete klidně zahodit svou Bibli!
Cože? Říkáš, že Kristus je tvůj bratr a žije ve tvém domě? A přesto jsi s ním už měsíc nemluvil? Obávám se, že mezi tebou a tvým bratrem je jen malá láska, když jste spolu tak dlouho nemluvili. Cože? Říkáte, že Kristus je manželem církve, a přesto s ním po dlouho dobu neměla společenství?
Nyní přistoupíme k tomu, že se budeme zabývat několika dalšími oblastmi Finneyho teologie, a to oblastmi, které už i čtenář sám může snadno předvídat na základě toho, co jsme si doposud ukázali.
Bůh splnil své slovo Abrahamovi, jak ohledně vlastního Abrahamova potomstva, tak také ohledně zaslíbení, že z Abrahama vzejdou početné národy a jeho potomků bude jako prachu země nebo hvězd nebe. Dostáváme se ale také k věci, která není příliš populární mezi současnými křesťany a která dokonce vzbuzuje emoce a někdy i odpor. Budeme dnes mluvit o svrchovaném Božím vyvolení.
Pokud se zamlouváme všem ostatním, ale náš život se v konečném důsledku nezamlouvá Bohu, běda nám! Pokud naproti tomu druhé lidi pohoršujeme, ale Boha v konečném důsledku potěšíme, vstoupíme do jeho věčné radosti.
Mladí muži v církvi mají růst ke zralosti a ve zbožnosti, což znamená, že budou žít ukázněně a rozvážně a stanou vzorem pro další. Jejich život bude životem ve zbožnosti, takže jim nebude co vytknout a každý protivník, který by se chtěl vysmívat církvi nebo se proti ní stavět, bude nakonec zahanben.