13. června

Abram Sáraji odvětil: „Hle, otrokyně je v tvých rukou, nalož s ní, jak uznáš za dobré.“ Od té doby ji Sáraj pokořovala tak, že Hagar od ní uprchla. (Gn 16,6)

Co všechno může přinést jediné selhání v rozlišování! Boj v domě, hádky, nepokoj, nevraživost. Boží slovo nás vede k tomu, abychom utíkali od hříchu, abychom rozlišovali a zkoumali, drželi se toho, co je dobré a zlého se chránili v každé podobě (1Te 5,21–22). Nemělo by nás překvapit, že to zlé se obvykle nebude prezentovat jako zlé, ale bude se tvářit jako dobré – stejně jako tady. Abrahame, budeme mít dítě! Není to úžasné? Konečně se naplní ty Boží sliby a to znamená, že také Bůh bude oslaven, ne? Přesně takhle často přichází zlo. Boží slovo jasně říká, že ďábel se maskuje za „anděla světla“ (2K 11,14) a my nemáme být ani hloupí ani naivní, abychom mu skočili na špek.