17. června

A dodal: „Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel. (Gn 16,11)

Bůh promlouvá k Hagar a dotýká se té nejcitlivější struny v jejím životě – mluví o jejím nenarozeném dítěti. Dává jí zaslíbení, že se jedná o syna a že jeho jméno bude spojené s Bohem, který se s ní právě setkává. Bůh ji v jejím pokoření slyšel. Bůh slyší volání utlačovaných, pokořených, zoufalých. Bůh se zastává těch, kteří u nikoho jiného zastání nemají. On slyší. Slyšel Hagar a odpověděl. Slyšel úpění svého lidu v Egyptě a vyvedl je. Slyší i naše volání, když k němu „z hlubin bezedných“ povznášíme svůj hlas. A odpovídá. Dotýká se bolestivých míst, uzdravuje je a vrací nás zpátky na šachovnici tohoto světa, abychom byli jeho svědky, jeho světlem, abychom na místě Kristově volali svět ke smíření s Bohem.