8. června

Jako vyšel z života své matky, nahý zase odchází, jak přišel, a za svoje pachtění si nic neodnese, ani co by se do ruky vešlo. (Kaz 5,14)

Žádný rubáš nemá kapsy, do nichž by si zemřelý mohl něco uložit a vzít si to s sebou na onen svět, jakkoliv si mnozí pohané takové věci mysleli a dodnes myslí. Nic ze svého pachtění, ani tu nejmenší část si člověk nemůže vzít s sebou, když zemře. Ani samotná dřina a úsilí nebudou doprovázet člověka na jeho posmrtné cestě – jednoduše se postaví před Boží tvář a každý jeho skutek, každé slovo i každá myšlenka, záměr a motiv budou prozkoumány a spravedlivě odsouzeny dokonalou Boží svatostí. A obstojí jenom to, co bylo vykonáno v Kristu, ve víře v něj, z jeho moci a k jeho slávě. To je stavba ze zlata, stříbra a drahého kamení, která obstojí i na věčnosti.