Charakter a kvalifikace starších (1)

Je třeba se podřídit Písmu. Člen církve, který ve snu vidí určitého muže, může věřit, že je to Pánův pokyn pro osobu, která má být jmenována starším. To může být správné, ale osoba, kterou vidí ve snu, musí být nejprve prověřena ve světle závazných požadavků Písma. Někteří lidé si myslí, že jejich „ intuice“ je vždy správná, ale to nenahradí trpělivé a pečlivé zkoumání Písma.

Charakter starších

Existují dvě hlavní pasáže v Písmu, ve kterých jsou uvedeny požadavky na starší – 1. Timoteovi 3,2–7 a Titovi 1,6–9. Zde je stručný přehled požadavků na starší, které jsou v těchto dvou pasážích uvedeny:

1. „Bezúhonný“ (1Tm 3,2). Nesmí dávat důvody k tomu, aby bylo možné vznášet obvinění proti jeho chování. To znamená nejen svobodu od veřejného pohoršení, ale také svobodu od podezření. Nikdo z nás nemůže zabránit tomu, aby si o nás zlomyslní lidé vymýšleli historky (viz Da 6,4–5; 1Pt 4,14–16; Mk 14,55–56), ale musíme se snažit, abychom neposkytovali záminky pro takové pomluvy. Může se stát, že člověk nebude ustanoven starším, protože ačkoli je zcela nevinný, příliš na něm ulpívá špína pomluv.

2. „Muž jedné ženy“ (1Tm 3,2; Tt 1,6). To je namířeno především proti polygamii, ale předpokládá se, že starší bude šťastně ženatý. To nevylučuje jmenování svobodného muže starším. Pokud je však ve sboru pouze jeden starší, je třeba dbát na to, aby svobodný muž v takové situaci měl pomoc zralých žen ve sboru. Možná zde máme další výhodu pluralitního staršovstva, i když, pokud vím, zatím ještě neoslavovanou!

3. „Střídmý“ (1Tm 3,2). To znamená svobodu od vlivu silných nápojů. Nemusí to nutně znamenat úplnou abstinenci, ale rozhodně to znamená velkou střídmost. V dnešní době bychom mohli přidat i svobodu od vlivu škodlivých drog. Bůh nemůže použít opilce jako staršího. Tato zásada platí i pro každou legitimní chuť k jídlu; starší musí být schopen ji ovládat, a ne aby ona ovládala jeho.

4. „Rozvážny“ (1Tm 3,2; Titovi 1,8). Ve starších překladech je toto slovo překládáno jako „střízlivý“ nebo „vážný“, ale v jiných jako „rozvážný“, „střízlivě smýšlející“, „rozumný“. Význam použitého slova je střízlivě uvažující, nenechávající se zviklat náhlými impulsy. Výsledkem bude střízlivý úsudek o zvažovaných problémech. Bude to také znamenat nereagovat ukvapeně na problém, který se náhle vyskytne, zdrženlivě posuzovat a odmítat dělat neuvážené závěry.

5. „Řádný“ (1Tm 3,2). Jedná se slušné chování ve smyslu skromnosti, zdvořilosti a pořádku. Starší nebude bezstarostně porušovat běžně přijímané normy etikety nebo pohoršovat hrubým chováním.

6. „Pohostinný“ (1Tm 3,2; Tt 1,8). Všichni věřící mají být pohostinní (Ř 12,13; Žd 13,2; 1Pt 4,9; 2Tm 1,16) a starší musí jít v této milosti příkladem. To také znamená, že domov staršího je místem lásky a pokoje, kde se návštěvníci cítí dobře a kde není zneuctěn Pán.

7. „Schopný učit“ (1Tm 3,2). Nejde nutně o veřejné kázání nebo vyučování. Dobrý komentář k tomu je v Titovi 1,9: „Pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.“

8. „Ne opilec“ (1Tm 3,3; Tt 1,7). To je jasně spojeno s výrazem 'střídmý', ale důraz zde není kladen ani tak na vliv alkoholu na mysl, ale na čas strávený prodléváním nad alkoholem. Starší nebude popíjet jen tak pro nic za nic. Nebude dlouho vysedávat nad sklenkou a mohli bychom dodat, že ani u talíře s jídlem nebo u šálku čaje.

9. „Ne rváč, nýbrž vlídný“ (1Tm 3,3; Tt 1,7). Starší se nemá dopouštět fyzického ani slovního násilí. Pokud je prudký nebo vyhrožuje, lidé se ho budou bát a nebudou u něj hledat pomoc nebo radu (Ef 4,31). Starší má být naopak mírný a trpělivý a nemá se snadno rozzlobit (1K 13,5; Ko 1,11). Bude něžný a laskavý, jako byl náš Pán Ježíš Kristus (Mt 11,28–30).

Slovo, které Pavel používá pro „vlídný“, toho obsahuje trochu víc. Znamená to, že trpělivě bere v úvahu všechny okolnosti případu a jedná s každým člověkem podle jeho konkrétní situace. Domnívám se, že pokud starší skutečně projevuje tuto vlastnost, bude vždy vystaven obvinění z nespravedlnosti, protože může velmi dobře řešit dvě zdánlivě podobné situace zcela odlišným způsobem. V jednom případě se může zdát, že je shovívavý, zatímco v druhém si lidé budou myslet, že je přísný.

10. „Smířlivý“ nebo „ne svárlivý“ (1Tm 3,3). Jsou lidé s hyperkritickým duchem, kteří jsou vždy připraveni vidět na druhých to nejhorší nebo se s nimi hádat (Ga 5,15). Takový člověk by dosáhl pravého opaku cíle staršího, zničil by pokoj a jednotu církve (Ef 4,3).

11. „Nezištný“ (1Tm 3,3; srov. Tt 1,7). Ježíš jasně řekl, že kdo miluje peníze, nemůže být Božím služebníkem (Mt 6,24). Starší, který miluje peníze, se může nechat podplatit a koupit, aby nemluvil Boží pravdu, jak by měl (Numeri 22,16–17). Starší má být obětavý, nikoli chamtivý po osobním prospěchu. Láska k penězům zaslepuje mysl a vede ke světskosti při vedení církevních záležitostí. Vede k závisti a svárům.

Pokračování příště