Editorial

• Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. (Ž 12,2)

Skutečně to vypadá, jako že se celá země od základu hroutí. Jedna špatná událost stíhá druhou, Slyšíme o válkách, zemětřeseních, po­vstává národ proti národu, dochá­zí k nejrůznějším přírodním katastro­fám. Ale Boží děti by neměly být překvapené, protože Pán Ježíš o všech těchto věcech mluvil. Musí to tak být dříve, než přijde konec. Což nutně neznamená, že konec je za dveřmi, i když se to tak může zdát a mnozí o tom mluví. Ale Pán si ponechal čas svého příchodu ve své moci. Jeho příchod bude plný slávy a moci, bude naprosto překvapivý, a leckteří jím budou zaskočeni. Boží děti k nim ale patřit nebudou, protože Pán nás vede k tomu, abychom byli připraveni, abychom bděli a nenechali se oním dnem překvapit. A to znamená, že budeme žít věrně, že ho budeme krok za krokem a den za dnem v poslušnosti následovat, že budeme zůstávat v jeho Slovu a těšit ze společenství s ním.

Jaroslav Kernal