Hříšný jak jsi, pojď k Pánu Ježíši (Mt 12,13)

Nic se tak přirozenému člověku neprotiví, jako to, že se má vzdát vší své vlastní spravedlnosti a dát se spasit úplně zadarmo, beze vší vlastní zásluhy. Spíše se podrobí nejtěžším skutkům, jen aby vyhověl své vysokomyslnosti, jako by sám také něčím ke svému spasení přispíval, než aby je přijal jako pouhou milost. A přece zase nic není nemožnějšího, než spasení dojít jinak, než z pouhé milosti. „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.“ (Ř 3,23–24). „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Ef 2,8–9) K politování jsou všichni, kteří jakýmkoliv způsobem chtějí také něco pro své spasení učinit. Minou se dokonale cíle. Vším svým přičiněním ničeho nepřičiní, ale odčiní.

Hříšný jak jsi, pojď k Pánu Ježíši. Pojď, všechno je připraveno, ty jen ber a užívej. Právě proto, že jsi hříšný a že jako takový ničím ke svému spasení přispět nemůžeš, připravil a způsobil ti tvé spasení tvůj Spasitel. – „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne,“ praví on sám. Jiná cesta není. Chceš-li jít trochu skrze něho a trochu skrze sebe, trochu brát z toho spasení, které on připravil a trochu ho připravit také sám, pokazíš si všechno.

Hříšný jak jsi, pojď k Pánu Ježíši. On zrovna tebe volá. Kdybys hříšný nebyl, nevolal by tě. „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“ Právě proto, že jsi hříšný, pojď k němu a dej se mu úplně na milost.