Jak daleko bych měl cestovat kvůli návštěvě církve?
Odpověděl bych ve dvou rovinách: „tak daleko, jak je potřeba“, a „ne příliš daleko“. S ohledem na obojí vás prosím: ať má vždy prioritu péče o vaši duši. Lidé často činí rozhodnutí ohledně práce, studia, vztahů a podobných věcí, přičemž Kristova církev je až na druhém místě – a přitom je to jediná instituce, kterou Kristus založil na zemi za účelem šíření a zachování svého království milosti, aby byla sloupem a oporou pravdy (1Tm 3,15).
Pamatujte na přikázání a ujištění našeho Pána: „Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost, a všechny tyto věci [jídlo, pití, oděv a další podobné starosti] vám budou přidány“ (Mt 6,33). Kristovo pověření v Matoušovi 28 předpokládá účast na životě konkrétní církve a péči ze strany této církve, což se projevuje v práci apoštolů. Církev je skleníkem, v němž rostou mladé duchovní rostlinky, a zahradou, kde zralé stromy přinášejí sladké ovoce. Učiňte si prioritou svatou, zdravou a šťastnou církev a buďte odhodláni těžit z její svatosti, zdraví a štěstí a investovat do nich.
Co se tedy týče toho prvního, říkám: „Tak daleko, jak potřebujete.“ Nechci tím podněcovat k odstupu. Vyzývám vás, abyste si našli věrnou církev, kde je kázání zdravé a lahodné, kde je upřímné a vřelé společenství i sborová kázeň, kde se věrně dodržují církevní ustanovení (v tomto ohledu existují rozdílné názory a vaše svědomí musí být čisté).
Nedělejte z toho otázku šiboletu (v knize Soudců 12,1–6 mají i nepatrné rozdíly závažné důsledky) a neopouštějte proto věrné církve kvůli nepodstatným záležitostem. Měli byste se co nejvíce zapojovat do života a práce církve. Pokud to znamená cestování, pak cestujte a podle toho si vše naplánujte. Pokud má sbor, o kterém uvažujete, charakter, v jaký doufáte, věřím, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby vám vyšel vstříc, ale vy se musíte zavázat k plnohodnotné účasti nejen na příležitostných bohoslužbách, ale i na celém životě církve – na jejích setkáních, společenství, svědectví a dalších službách.
To má významný dopad například na to, co se týče poskytování a přijímání pohostinnosti, nebo pozvání přátel a sousedů, aby si vyslechli kázání. Pokud jste ženatí a máte rodinu, pokud máte omezené možnosti dopravy, pokud máte jiné závazky, musíte to vše vzít v úvahu. Bude to pro vás znamenat oběti v podobě času, sil a pohodlí. Ale pro dobro vaší duše i duší ostatních jděte tak daleko, jak bude třeba, ke slávě Boží.
Co se týče toho druhého, říkám: „Ne příliš daleko.“ Ze všech výše uvedených důvodů bude těžké plně se zapojit do života církve, pokud budete bydlet ve značné vzdálenosti. To platí zejména v některých komunitách, kde je geografická a sociální sounáležitost s daným místem tím, co rozhoduje o tom, zda jste „uvnitř“ nebo „mimo“. Tam, kde působím, můžete bydlet blíž k církevní budově než někdo, kdo bydlí dál ve městě, a přesto se nepovažovat za součást tohoto města ani neuvažovat o nějaké návštěvě (a už vůbec ne o návštěvě církve).
Musíte být k dispozici a dostupní, a ostatní musí být k dispozici a dostupní pro vás. Metafory pro církev používané v Písmu všechny naznačují určitou míru intimity a společenství, kterých je těžké dosáhnout a udržet je při fyzické a společenské vzdálenosti. Pokud to znamená přestěhovat se, tak se přestěhujte. Uvědomuji si, že to může znamenat výdaje. Nemohly by některé církve udělat více pro to, aby pomohly lidem, kteří se chtějí stát součástí církevní rodiny na konkrétním místě?
Ale koneckonců, pozemské domy a poštovní směrovací čísla budou mít v království slávy jen malý význam! Snažte se být součástí církve na konkrétním místě – tedy skutečně místní církve. Takže v zájmu své duše i duší ostatních nejezděte kvůli slávě Boží do své místní církve příliš daleko.
Přidat komentář