Jeho jméno je svaté!

• Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň - je svaté! (Ž 99,3)

Je svaté. Žádná jiná vlastnost není anděly, kteří stojí před jeho trůnem, vyhlašována tak vznešeně, s takovou vážností a tak často, jako tato. Kde najdete nějakou jinou vlastnost ztrojnásobenou v jeho chvále jako tuto? Iz 6,3: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ A Zj 4,8: „Všechny čtyři bytosti … bez ustání dnem i nocí volají: ‚Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí‘“ atd.  

Moc jeho svrchovanosti jako Pána zástupů je zmíněna jen jednou, ale jeho svatost je opakována věčně. Slyšíte v nějaké evangelické písni třikrát opakovanou dokonalost božské přirozenosti? Kde čteme o zvolání: Věčný, věčný, věčný; nebo Věrný, věrný, věrný, Pane Bože zástupů! I kdyby byla vynechána jakákoli jiná vlastnost, tento Bůh by přeci musel navěky naplňovat ústa andělů a požehnaných duchů v nebi chválou … 

Podobně jako se zdá, že je výjimečná nad všechny jeho ostatní dokonalosti, tak je i slávou všech ostatních; jako je slávou božství, tak je slávou každé dokonalosti v božství. Jako je jejich silou jeho moc, tak je jejich krásou jeho svatost; podobně jako by všechny byly slabé bez všemohoucnosti, která je podpírá, tak by všechny byly nehezké bez svatosti, která je zdobí. Kdyby byla zmařena, všechny ostatní by ztratily svou čest a svou blahodárnou účinnost. Jako kdyby slunce ztratilo své světlo, ztratilo by zároveň své teplo, svou sílu, svou generativní a oživující ctnost.

Podobně jako je upřímnost leskem každé milosti v životě křesťana, je čistota leskem každé vlastnosti v Bohu. Jeho spravedlnost je svatá spravedlnost, jeho moudrost je svatá moudrost, jeho mocná paže je „svatá paže“ (Ž 98,1), jeho pravda nebo slovo zaslíbení je „svaté slovo“ (Ž 105,42). Svatý a pravdivý jdou ruku v ruce (Zj 6,10). „Jeho jméno“, v němž jsou spojeny všechny jeho vlastnosti, „je svaté“.