Křesťan a volby: Přirozená práva člověka a jejich důsledky

Také v tomto článku se budeme zabývat principy, na kterých bychom měli stavět a kterými bychom se měli nechat vést, když přemýšlíme o tom, komu dáme svůj hlas v jakýchkoliv volbách, které jsou před námi. 

Protože jsme křesťané, mělo by to být právě správně aplikované Boží slovo, které povede naše přemýšlení i naše jednání.

Můžeme od politiků vyžadovat kvalifikaci církevních starších?

Někdy křesťané říkají, že by chtěli volit lidi, kteří odpovídají kvalifikaci starších v Písmu. V takové chvíli však zaměňují církev a stát. Aplikovat požadavky na starší církve na politiky jednoduše není možné, a to z celé řady důvodů – uvedu alespoň dva:

1. Většina kandidátů nejsou věřící.
2. Rozdíl v poznání charakteru: Když Písmo mluví o starších, mluví o společenství Božího lidu, kde se jednotliví lidé osobně znají a znají i charakter daného člověka. U naprosté většiny politiků to neplatí – známe je pouze z médií a málokdo z nás je zná osobně.

Vzít kvalifikaci starších a aplikovat ji na politiku je nesmyslné a jde o špatné použití Božího slova. Musíme Písmo používat správně.

Minule jsme mluvili o principech vycházejících z 13. kapitoly listu Římanům – o roli státu, který má trestat zlé, odměňovat dobré, chránit vnitřní i vnější bezpečnost a prosazovat právo a spravedlnost. Dnes se podíváme na několik dalších principů, které vycházejí ze stvoření, z přirozeného řádu věcí a z toho, jak Bůh stvořil člověka i tento svět.

Někdy se v této souvislosti mluví o takzvaných přirozených právech člověka. Ta vyplývají přímo ze stvoření a ze způsobu, jakým Stvořitel nastavil svět. Právě na tato práva bychom se měli zaměřit, když uvažujeme o volbě kandidátů či stran.

1. Právo na život a jeho ochranu

Každý člověk má právo na život. Má právo žít, chránit svůj život a také odpovědnost a povinnost chránit životy druhých v rámci role, která mu byla svěřena. Při hodnocení kandidátů bychom se měli ptát: Jde jim o lidský život? Stojí za ochranou života?

• Nenarozený život: Ochrana těch nejzranitelnějších od početí.
• Konec života (eutanazie): Ochrana života těch, kteří si připadají nepotřební, nebo je za nepotřebné považuje společnost.
• Právo bránit svůj život i se zbraní v ruce: K přirozenému právu na život patří i možnost bránit svůj život a životy svých blízkých, v případě potřeby i se zbraní v ruce, z čehož mimo jiné vyplývá právo vlastnit a nosit zbraň.

2. Svoboda člověka a svoboda slova

Člověk se rodí svobodný, nikoliv jako otrok. Není možné s ním nakládat jako se zbožím, kupovat ho nebo prodávat.

Ve dnešní době se to velmi aktuálně týká otázky tzv. náhradního mateřství, které ve své podstatě funguje jako obchod s lidmi. Někdo si zaplatí náhradní matku, která mu zplodí dítě, za což dostane finanční kompenzaci. To není nic jiného než nákup lidí, výroba dětí na zakázku – dětí, které jsou následně připraveny o své přirozené rodiče, resp. minimálně o matku.

Lidé se však mají rodit jako svobodní. Bůh nám dal lidskou svobodu, abychom nebyli otroky lidí. S tím úzce souvisí i svoboda slova:

• Abychom si dokázali uchovat svou svobodu, musíme mít možnost svobodně vyjadřovat své názory.
• Svoboda slova přímo souvisí s prosazováním spravedlnosti a práva. Pokud nemůžeme říct pravdu, těžko se budeme moci domáhat spravedlnosti.

3. Právo na majetek, daně a zadlužování

Dalším přirozeným právem je právo na vlastnictví majetku a na jeho ochranu. Mít majetek je přirozené lidské právo a nikdo by neměl mít právo nám ho brát nebo ukrást. Pokud existují strany, které prosazují zpochybňování či vyvlastňování majetku, křesťané by se jim měli jasně vyhnout a ukazovat, že je to v přímém rozporu s Božím slovem.

S právem na majetek souvisejí i otázky státního dluhu a daní:

• Zadlužování státu: Strany, které chtějí neustále prohlubovat státní dluh, fakticky přenášejí břemeno na budoucí generace a ohrožují majetkovou stabilitu občanů.
• Zvyšování daní: Kniha Přísloví 29,4 uvádí: „Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.“ Tam, kde se únosná míra daní překračuje, a dávky se zvyšují, dochází k pustošení země.

Závěr: Hledání co největší shody

Při přemýšlení o kandidátech a stranách bychom měli tyto principy domýšlet do praktických důsledků. Zřejmě nenajdeme žádnou stranu nebo kandidáta, kteří by stoprocentně prosazovali všechny tyto biblické principy. Naší odpovědností je však hledat co největší shodu ve věcech, které si na základě Písma a Božího slova stanovíme jako klíčové.

To je úkol a zodpovědnost každého křesťana před každými volbami – ať už jde o volby komunální, senátní, parlamentní či prezidentské. Vede nás to k tomu, abychom volili co nejlépe a s čistým svědomím před Bohem i před lidmi.