Mělo by nás zajímat, čemu nový papež věří?
Na jedné straně vůbec nezáleží na tom, zda je nový papež progresivista nebo konzervativec. Ať už jsou jeho teologické sklony jakékoli, faktem zůstává, že se římskokatolická církev nachází ve smrtelném a vážném odchýlení od pravého Kristova evangelia. Neučí o spasení pouze z milosti, pouze skrze víru, pouze v Kristu. Proto mohou být evangelikálové v pokušení říci na volbu nového papeže „no a co?“.
Nelze se však vyhnout skutečnosti, že sekulární svět považuje výroky papeže a římskokatolické církve za jakési oficiální „křesťanské“ učení. Když se tedy papež pevně drží posvátnosti života nebo biblického učení o sexu a manželství, je to pro nás evangelikály bezpochyby užitečné, protože se snažíme držet biblickou linii i v těchto otázkách. Ze stejného důvodu je pro nás zjevně obtížnější, jestliže některý papež v těchto otázkách ustupuje. V tomto smyslu se zajímáme o to, jakým směrem se bude ubírat každý nově zvolený papež.
Tento konkrétní papež, Lev XIV, vykazuje všechny znaky toho, že následuje progresivnější linii svého bezprostředního předchůdce, papeže Františka. Je nepravděpodobné, že by dramaticky změnil postoj církve k potratům nebo kněžství pouze pro muže. Může však začít přijímat některé prvky hnutí LGBT. Změny pravděpodobně nebudou náhlé ani rozsáhlé, ale všímejme si jemných posunů v průběhu času.
Mezitím je však tato zpráva z Říma čerstvou připomínkou: svět nepotřebuje nového papeže - potřebuje starou pravdu. Pravdu, že spása se nenachází ve svátostech nebo sociální reformě, ale pouze v Kristu. Modleme se za miliony lidí, kteří jsou stále uvězněni v systému skutků a tradice. A pokračujme v kázání Slova - odvážně, jasně, s milostí a bez kompromisů. Soli Deo gloria.
Přidat komentář