Milováni až do konce

• Neboť Panovník navěky nezavrhne. (Pl 3,31)

Může zavrhnout na čas, ale ne navždy. Žena může na několik dní odložit své šperky, ale nezapomene na ně a neodhodí je na hnojiště. Pánovi se nepodobá, aby zavrhl ty, které miluje, neboť „miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.“ Někteří o tom mluví tak, jako bychom byli tu v milosti, tu mimo ni, jako bychom byli jako králíci, kteří přebíhají do své nory a zase z ní vybíhají; ale ve skutečnosti tomu tak není. Pánova láska je mnohem vážnější a trvalejší záležitost než tato.

Už na věčnosti si nás vyvolil a bude nás milovat po celou věčnost. Miloval nás tak, že za nás zemřel, a proto si můžeme být jisti, že jeho láska nikdy nezemře. Jeho čest je natolik spjata se spasením věřícího, že ho nemůže odhodit o nic víc, než by mohl odhodit své vlastní roucho úřadu Krále slávy. Ne, ne! Pán Ježíš jako Hlava nikdy nezavrhne své údy; jako Snoubenec nikdy nezavrhne svou nevěstu. Myslel sis, že jsi zavržen? Proč jsi smýšlel tak zle o Pánu, který tě zasnoubil sám sobě? Odhoď takové myšlenky a už nikdy nedovol, aby se usadily v tvé duši. „Bůh nezavrhl svůj lid, který si předem vyhlédl“ (Ř 11,2). „Neboť nenávidím propuštění, praví Hospodin“ (Mal 2,16).