Moc a sláva evangelia

• Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě, avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří a tak dosáhnou věčného života. Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen. (1Tm 1,15–17) 

Před námi je nejdůležitější zpráva všech dob. Zpráva, která svým významem, svou naléhavostí, svou závažností, jednoduchostí, krásou, mocí i svou dobrotou předčí jakoukoliv jinou zprávu v tomto světě. Evangelium je odpovědí na otázku hříchu, je odpovědí na všechny problémy našich životů, evangelium je odpovědí na problém světa kolem nás, evangelium je dostatečnou odpovědí na prázdnotu lidské duše, je to dobrá zpráva, která přináší uspokojení, odpočinutí, radost, pokoj – a to ne jenom na chvilku, ale navěky. 

Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky! To je evangelium. Takhle jednoduché je evangelium. Milá duše, která jsi obtížená hříchem, tady je dobrá zpráva pro tebe – Kristus Ježíš přišel zachránit hříšníky. Není žádný hřích, na který by Kristus nestačil. Právě do tohoto místa směřuje Pavel se svou argumentací – toto je vyvrcholení celé první kapitoly. Evangelium je vrcholem, je vítězstvím nad hříchem, je vysvobozením z moci smrti i z moci zákona. Je odpovědí na vyučování falešných učitelů v Efezu, kteří se zabývali bájemi a rodokmeny, kteří chtěli znovu uvést křesťany do otroctví zákona. Ale jenom Kristus zachraňuje hříšníky. Evangelium je dílem Boží milosti, je to Boží moc ke spasení pro každého, kdo věří. Kdyby nebylo evangelia, nemělo by smysl, aby Pavel pokračoval v dopise Timoteovi. Kdyby nebylo evangelia, kazatelé Mojžíšova zákona by mohli dál uvádět lidi poddanosti zákonu. Kdyby nebylo evangelia, hřích by stále vládl nad životy lidí – ale evangelium to vše mění. Ježíš Kristus přišel, aby zachránil hříšníky!

Pavel říká, že to slovo je věrohodné a zaslouží si plného souhlasu – slovo evangelia je naprosto jisté a pevné. Slovo evangelia je nezpochybnitelné – důkazem jsou proměněné životy křesťanů. Proto si zaslouží plného souhlasu. Bůh před stvořením světa připravil evangelium, po stvoření světa hned prvním lidem zaslíbil evangelium, a když se naplnil stanovený čas „poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny“ (Ga 4,4–5). Nyní Bůh dosvědčuje evangelium jak ve svém Slově, tak v životech těch, kdo byli z Boží milosti zachráněni skrze víru v Pána Ježíše Krista. Evangelium je naprosto věrohodné – Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Sám Ježíš to dosvědčuje, když mluví s celníkem Zacheem, protože říká, že „Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo“ (Lk 19,10). Apoštolové to dosvědčují znovu a znovu. Petr napsal, že „Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu“ (1Pt 3,18). Kristus dal svůj život za nás. Vykoupil nás tím, že se za nás obětoval. Vzal na sebe naše hříchy a byl kvůli nim potrestán místo nás. To je dílo evangelia, to je dílo Boží milosti. Kristus udělal všechno a na kříži zvolal: „Je dokonáno!“ Evangelium není nabídkou ke spasení, ale evangelium je mocí ke spasení. Kristova oběť zachraňuje. Proto mluvíme o evangeliu, o dobré zprávě. Už k tomu není co dodat. Kristus udělal všechno. Přišel zachránit hříšníky. 

Pavel dodává, že on patří k hříšníkům na prvním místě, doslova je prvním z hříšníků. Bůh na něm ukazuje svou milost. Jak? Je příkladem pro všechny, kdo uvěří. V čem je Pavel příkladem? V tom, že není hřích, který by nemohl být odpuštěn, v tom, že Boží milost je větší než lidská zkaženost, že milost přemáhá hřích. Pavel je příkladem Boží dobroty, je příkladem velikého milosrdenství a slitování. Pronásledovatel církve, rouhač a násilník došel slitování a stal se služebníkem Božím – je příkladem veliké Boží milosti. 

Možná vás někdy trápí velikost vašich hříchů a máte pocit, že takové hříchy jako jsou ty vaše, nemůže Bůh nikdy odpustit. Moji milí, nenechte se oklamat takovou ďábelskou lží! Ježíš Kristus přišel, aby zachránil hříšníky. Není hřích, na který by nestačila Kristova oběť, není hřích, za který by Kristus nezaplatil u těch, kdo mu věří, kdo se svěřili do jeho rukou, kdo se spolehli na jeho oběť. Všimněte si, že Pavel je příkladem pro ty, kdo uvěří v Krista. Jak můžete dosáhnout věčného života? Jenom skrze víru je možné dojít věčného života. Znovu to Pavel zdůrazňuje v kontrastu k vyučování zákona – zákon nebyl určen k tomu, aby přinesl život, aby někoho zachránil. Zákon nemá moc někoho zachránit. Jedině milost zachraňuje. Boží milost, která se stala v Kristu Ježíši – že Slovo se stalo tělem, že Kristus přišel na svět zachránit hříšníky. Každý hříšník, který uvěří v Krista, dosáhne věčného života. Kdo věří, nebude souzen, ale už je zachráněn, ale kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího (J 3,18). Milostí jste spaseni skrze víru (Ef 2,8). Není to skrze zákon, není to skrze zachovávání skutků zákona, nejste spaseni ze skutků, aby se nikdo nemohl chlubit, ale kdokoliv je zachráněn, je zachráněn jedině z milosti Boží skrze víru v dokonané dílo Pána Ježíše Krista. Proto také Pavel nemůže jinak než chválit Boha.

„Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen“ (1Tm 1,17). Pavel přemýšlel o evangeliu a to ho vedlo ke chvále, k úžasu a k nadšení. Co jiného také dodat k tak nádherné a dobré zprávě, jakou evangelium bezesporu je. Jestliže rozumíme evangeliu, a čím více rozumíme evangeliu, nemůžeme než znovu a znovu vzdávat Bohu chválu a za milost, která se nadmíru rozhojnila. Vděčnost bude naplňovat naše srdce, čím více uvidíme, že Kristus Ježíš přišel zachránit hříšníky. Vděčnost je přímým důsledkem evangelia a víry v něj. Jestliže nemůžete vzdávat Bohu chválu za jeho milost a dobrotu, kterou nám zjevuje v evangeliu, potom je dost možné a pravděpodobné, že vaše srdce ještě nebylo proměněno Boží milostí, že ve skutečnosti ještě nerozumíte evangeliu, že ještě žijete ve svých hříších, v temnotě a bez života, který dává Kristus skrze víru v něj. Jak jste na tom? Věříte v Krista? Naplňuje evangelium vaše srdce a váš život vděčností a chválou? Vzdáváte Bohu stále chválu v údivu nad tím, že Kristus Ježíš přišel zachránit konkrétně vás? 

Když Pavel přemýšlel o evangeliu, dostal se až na samotnou hranici věčnosti. Podívejte se na tu chválu! Podívejte se, jak oslovuje Boha! Nesmrtelný Bůh budiž bez přestání a bez konce chválen a veleben za spasení, které přinesla Kristova oběť. Pavel děkuje Bohu za to, že obětoval svého milovaného syna, že před věky připravil evangelium o spasení z milosti skrze víru. Kristus byl vyhlédnut jako beránek před stvořením světa (1Pt 1,20), což ukazuje na to, že Adamův pád není náhodou ani nehodou, ale vždy byl součástí Božího plánu. Bůh připravil plán spasení a tento plán zahrnoval i hřích. Bůh není tvůrcem hříchu, ale Boží plán je o řešení hříchu. Bůh před stvořením světa připravil lid vyvolený z milosti (Ř 8,28; Ef 1,3), aby skrze víru v evangelium – ať již zaslíbené v době od stvoření světa až do Kristova příchodu, nebo naplněné, v době po Kristově kříži, měli život věčný. Bůh předem určil prostředek spasení – milost, i způsob, jak člověk může mít podíl na evangeliu – jedině vírou. Bůh všechny tyto věci připravil, všechno pečlivě naplánoval, a všechno také do posledního detailů vede a řídí. Proto Pavel volá: „Králi věků!“ Bůh kraluje. Bůh vládne nad časem i nade všemi věky. Bůh je jediným králem i v tomto nynějším čase. Bůh je neviditelný a nepomíjející, Bůh je jediný Bůh, a tento Bůh je Králem, kraluje nyní i navěky. 

Jemu buď čest a sláva. Bohu patří všechna sláva i všechna čest. Bůh je Bohem slávy (Ž 24,7-10), a evangelium tuto jeho slávu zjevuje, protože zjevuje Ježíše Krista. Kristus je odleskem Boží slávy a výrazem Boží podstaty (Žd 1,3) a evangelium je o tom, že Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Evangelium zjevuje Boží slávu. To jednoduché a prosté evangelium, které je Boží mocí ke spasení hříšníků, je nádherným zjevením Boží slávy. Kvůli evangeliu patří Bohu také všechna čest. Proč? Protože evangelium zjevuje také Boží spravedlnost. „Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ‘“ (Ř 1,17). Bůh je dokonale spravedlivý a evangelium zjevuje tuto jeho spravedlnost. Odsoudil svého milovaného Syna, abychom my mohli žít skrze víru v něj. Bůh je svatý, je světlo a není v něm nejmenší tmy. Naplnil svůj plán velmi jednoduchým způsobem – poslal svého syna, aby byl obětí smíření za naše hříchy (1J 4,10). Spravedlnosti bylo učiněno zadost – na lidském těle byl odsouzen hřích, aby hříšníci, kteří uvěří v Krista, dosáhli věčného života. Svatý Boží syn byl třetího dne vzkříšen z mrtvých, protože smrt ho nemohla udržet ve své moci – byl totiž svatý. Ačkoliv na sebe vzal lidské tělo, nikdy se neprohřešil ani skutkem ani slovem ani myšlenkou, motivem, pocitem, ničím! Proto ho smrt nemohla udržet ve své moci a musela ho vydat. 

Jan ve Zjevení 7,9–12 viděl tak veliký zástup, že „by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. A volali velikým hlasem: ‚Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.‘ A všichni andělé se postavili kolem trůnu, kolem starců i těch čtyř bytostí a padli před trůnem tváří k zemi, klaněli se Bohu a volali: ‚Amen! Dobrořečení i sláva a moudrost, díky a čest i moc a síla Bohu našemu na věky věků. Amen!‘“ I my se musíme připojit k této chvále – už nyní. Jste-li v Kristu, jste-li Kristovi, budete jednoho dne součástí tohoto nespočetného zástupu a budete volat slova chvály. Ale jste-li Kristovi, už nyní musíte s radostí, s vděčností, s láskou, s horlivou touhou a ochotou volat podobná slova, žasnout nad Boží milostí, nad evangeliem Krista Ježíše, a ve víře vzdávat chválu našemu Bohu sedícímu na trůnu a Beránkovi.