Naděje pokrytce

• Naděje pokrytce zahyne. Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako  dům pavouka. Spolehne-li se na dům svůj, neobstojí; chytí-li se ho, nezadrží. (Job 8,13–15 KRAL)

Mnozí vyznávající křesťané se druhým zdají být v pořádku, ale sami jsou pod nadvládou nějakého tíživého hříchu. Skrytě se oddávají pýše, závisti, zlobě, lakotě, chlípnosti nebo nějakému jinému hříchu. Nežijí ve své skryté komůrce blízko Bohu a neusilují o plnění jeho vůle, jak je zjevena v jeho Slově. Více jim záleží na tom, aby vypadali jako zbožní, než aby takoví skutečně byli, a aby jim tleskali lidé, než aby získali uznání od Boha.

Málokdy se stane, že pokrytec dlouho klame ty, kteří jsou důvěrně obeznámeni s jeho soukromými zvyky. Nemůže si udržet konzistentní charakter, protože mu chybí vnitřní princip zachraňující milosti.

Pokrytci nakonec „ztroskotají ve své víře nebo v dobrém svědomí“. Ve Starém zákoně byla pomníkem pokrytectví Lotova žena a v Novém zákoně byl pomníkem pokrytectví Démas. Právě tak se podobné pomníky pokrytectví nacházejí ještě dnes v každé církvi!

Vydejme se za pokrytcem do věčného světa – jaký je jeho stav tam?

Běda, běda, ať už byl ve svých vlastních očích nebo v očích druhých jakkoli vysoko – nyní skutečně padl a všechny jeho velké naděje jsou nyní smeteny koštětem zkázy! Zatímco stále pokračuje ve své přetvářce, ačkoli to netuší ani on sám, ani druzí, a ačkoli jeho pokrytectví není v jednání, ale pouze v srdci – „střádají si Boží hněv“ pro „den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit … co je v lidech skryto.“

Je možné, že si svou naději odnese s sebou do věčného světa a že se téměř odváží dohadovat se se svým vševědoucím Soudcem. On jim však řekne: „Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.“ A pak bude jejich stav tak neskonale bídný, že se o těch, kteří se propadnou do nejhlubšího zatracení, říká, že „budou mít svůj úděl s pokrytci“!

• Svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši. (Job 11,20)
• Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život? (Job 27,8)