Nádherná záruka

• Dodám ti odvahu. (Iz 41,10)

Když jsme voláni ke službě nebo k utrpení, zjišťujeme, že máme méně sil, než jsme si mysleli, a rozhodně méně, než potřebujeme. Ať však naše srdce neklesá na mysli, dokud se můžeme opřít o takové slovo, jako je toto, neboť nám zaručuje vše, co můžeme potřebovat. Bůh má veškerou sílu. Tuto sílu nám může poskytnout a zaslíbil nám, že nám ji dodá. Bude pokrmem pro naše duše a uzdravením pro naše srdce; a tak nám dá sílu. Nelze říci, kolik síly může Bůh do člověka vložit. Když přijde Boží síla, lidská slabost už není překážkou.

Což si nevzpomínáme na období práce a zkoušek, v nichž jsme obdrželi tak zvláštní sílu, že jsme se sami sobě divili? Uprostřed nebezpečí jsme byli pokojní, při ztrátě jsme byli vyrovnaní, při očerňování jsme byli klidní a v nemoci jsme byli trpěliví. Pravdou je, že Bůh dává nečekanou sílu, když na nás přicházejí neobvyklé zkoušky. Pozvedá nás z našeho slabého já. Zbabělci se stávají muži, hloupým je dána moudrost, a ti, kdo jsou mlčenliví, dostanou v té hodině to, co mají říci. Má vlastní slabost mě nutí krčit se, ale Boží zaslíbení mě činí statečným. Pane, posiluj mě „podle svého Slova“.