Nasycení a odpočinutí

• Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina. (Ez 34,15)

Pod Božím pastýřským dohledem jsou svatí dosyta nasyceni. Jejich pokrmem není neuspokojivá řídká kaše nějakých lidských „výmyslů“, ale Pán je krmí pevnou, hutnou pravdou Božího zjevení. V Písmu, které Duch svatý přináší do srdce, je skutečná výživa pro duši. Sám Ježíš je skutečným životodárným pokrmem věřících. Náš Velký Pastýř zde slibuje, že tento svatý pokrm nám poskytne on sám. Pokud v den Páně přijde náš pozemský pastýř s prázdnýma rukama, náš Pán nikoli.

Když je mysl naplněna svatou pravdou, odpočívá. Ti, které Hospodin sytí, jsou plní pokoje. Žádný pes je neznepokojí, žádný vlk je nesežere, žádné neklidné nástrahy je nerozruší. Ulehnou a stráví pokrm, na němž si pochutnali. Učení o milosti je nejen posilující, ale i utěšující: máme v něm prostředky k budování i odpočinku. Pokud nám kazatelé nedopřejí odpočinek, hledejme ho u Pána.

Kéž nám dnes Pán dá napást se na pastvinách Slova a dá nám v nich ulehnout. Kéž tento den nepoznamená žádné bláznovství a žádné starosti, ale rozjímání a pokoj.