Neměnná Boží metoda!

• Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky. (Lk 5,32)

To znamená takové, kteří se považují za hříšníky a tedy za ztracené. „Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo“ (Lk 19,10).

Bůh chce, aby duše skutečně pocítila hořkost hříchu předtím, než okusí lahodnou chuť milosti. Pluh usvědčení se musí zabořit hluboko a vyrýt do srdce hluboké brázdy, než tam Bůh zaseje drahocenné semeno milosti tak, aby bylo dost hluboko v zemi a mohlo vyrůst. To je neměnná Boží metoda při udělování milosti – začít usvědčením z hříchu.

Nejprve ukázat člověku jeho hřích – pak jeho Spasitele; nejprve jeho nebezpečí – pak jeho Vykupitele; nejprve jeho zranění – pak jeho vyléčení; nejprve jeho vlastní špatnost – potom Kristovu spravedlnost. Hříšník musí vidět bezcennost a ohavnost své vlastní spravedlnosti dříve, než může být spasen Kristovou spravedlností. Izraelci byli nejprve uštknuti ohnivými hady, a teprve potom byl vztyčen měděný had, aby je uzdravil.

Musíme vidět malomocenství naší spravedlnosti a být přivedeni k volání: „Nečistý, nečistý!“ Musíme truchlit kvůli tomu, kterého jsme probodli – a pak nám vytryskne „pramen k obmytí hříchu a nečistoty“ (Zach 12,10; 13,1).

Přesvědčte se o zlu hříchu, o jeho špinavé a ohavné povaze. Hřích je největší zlo na světě:  křivdí Bohu, zraňuje Krista, zarmucuje Ducha svatého, zatracuje drahocennou duši. Žádné jiné zlo se s tím nedá srovnávat. Dopouštět se hříchu, je to nejhorší, co je možné dělat, ale uvidět hřích, je to nejlepší, co je možné spatřit. Když spatříme hřích v jeho ohavnosti, vede nás to k tomu, že toužíme po Kristu a vší jeho plnosti.

Kristova nekonečná spravedlnost musí být zadostiučiněním za naše hříchy, protože je to nekonečný Bůh, proti kterému jsme hřešili!

Má-li být váš hřích odpuštěn – bude to pro Kristovo nekonečné milosrdenství!

Máte-li být smířeni s Bohem – bude to kvůli Kristovým nekonečným zásluhám!

Má-li se vaše srdce změnit – bude to Kristova nekonečná moc, která to učiní!

Má-li vaše duše uniknout peklu a být nakonec spasena – musí ji zachránit Kristova nekonečná milost!

Z knihy "Skoro křesťan", 1661