Nezapomínej, že staré pominulo (Tt 3,3)

Nezapomínej, že staré pominulo (Tt 3,3)

  • Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. (Tt 3,3)

Pavel zdůrazňuje správné chování, správné jednání ve vztazích k ostatním lidem, k věřícím i nevěřícím, k těm v autoritě i k těm, kteří jsou nám podřízeni. Ke všem lidem se máme chovat vlídně, protože jsme ze stejného těsta, ze stejně hříšného prachu země. Přesto náš verš jde ještě dál, protože ukazuje na to, že v životě křesťana tyto věci patří k minulosti. Je to minulost, která se někdy podobá stále ožívající mrtvole, která by se pořád chtěla hlásit o slovo, ale musíme si pořád připomínat, že se jedná o minulost. I my jsme kdysi byli … To znamená, že už nejsme!

To znamená, že už je tady nové stvoření (2K 5,17). Co je staré pominulo, hle, je tu nové. Už nejsme dětmi hněvu, ale stali jsme se dětmi Božími. Uvěřili jsme z Boží milosti zvěsti evangelia, že Ježíš Kristus přišel, aby zachránil hříšníky, vzal jejich hříchy na sebe a vynesl je na kříž, ho kvůli našim hříchům stihl strašlivý Boží hněv, kde kvůli nám zakusil smrt. Svou smrtí zaplatil za hříchy svého lidu a svým vzkříšením potvrdil své vítězství nad hříchem i nad smrtí. Každý, kdo věří této zprávě, bude zachráněn. Bůh ze svých nepřátel udělal své milované děti. Vzbouřencům dal nové srdce, dal jim světlo života, vložil do nich svého Ducha a učinil z nich svůj chrám, ve kterém přebývá skrze Ducha svatého. Jestliže věříte v Ježíše Krista, byli jste ze tmy přeneseni do světla, už jste v království Božího Syna (Ko 1,13), vaše občanství je nebeské, už jste obdrželi nový život, věčný život, nepodléháte soudu, ale už jste přešli ze smrti do života (J 5,24). A náš dnešní verš to znovu prohlašuje a potvrzuje, protože říká, že i my jsme kdysi byli hříšníky, čímž jasně dává najevo, že nyní už jimi nejsme. Byli jsme spaseni z milosti skrze víru, když jsme ještě byli hříšní. Písmo říká, že:

  • Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. (Ef 2,10)

Bůh nám dal všechno. Není nic, co bychom neměli od něj. Jsme jeho dílem, jsme dílem jeho milosti, jsme důkazem jeho nezměrné lásky, protože i my jsme byli kdysi hříšní a odporní, ale Bůh se nad námi slitoval a zachránil nás. Učinil to na základě svého svrchovaného rozhodnutí, udělal to proto, že je dobrý a pro to, aby se zjevila jeho dobrota a sláva. Nyní nás volá k tomu, abychom si nejenom pamatovali, kým jsme byli a v čem jsme žili, aby především k tomu, abychom rozuměli, že máme novou identitu, že máme dělat čest tomu povolání, k němuž nás Bůh povolal (Ef 4,1). Četli jsme, že:

  • On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích. (Tt 2,14)

Proto se musíme chytit Krista a ve víře se ho držet. On je Boží mocí, moudrostí, spravedlností, posvěcením i vykoupením (1K 1,30). On se nám stal vším. To, co jsme, jsme jenom z Boží milosti kvůli tomu, co Kristus udělal na kříži Golgoty. To, co máme, máme jenom proto, že nám to Bůh ze své milosti dal. A to nás vrací na začátek, protože to odnímá každou chloubu, kterou bychom se mohli chtít chlubit, to ničí každou povýšenost i pýchu. Je jenom jedna jediná věc, kterou bychom se mohli chlubit, kterou se máme chlubit a kterou máme být známí – a tou je Boží milosti, která nám byla zjevená na kříži Ježíše Krista. Náš text v listu Titovi pokračuje:

  • On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. (Tt 3,5)

On nás zachránil. Je to jeho dílo. Ne pro naše skutky, dokonce ani pro spravedlivé skutky. I ty nejspravedlivější skutky, které nejsou vykonané v Kristu, jsou jenom špinavé hadry, které bychom chtěli nabídnout Bohu.

Křesťané, jste Božím dílem. Bůh se nad vámi slitoval, zastavil vás uprostřed vaší bezbožnosti, když jste ještě byli hříšní, vzkřísil vás spolu s Kristem a posadil spolu s ním v nebesích. Je to naprosto jisté a nepochybné. Ježíš dokonal dílo spasení i posvěcení. Posvětil se za svůj lid. Vrhněte se k jeho nohám, vzývejte jeho jméno, radujte se ze spasení, žasněte nad jeho milostí, chvalte ho za jeho dobrotu, proměňujte se obnovou své mysli.

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. (Ko 2,6–7)

Křesťané na Krétě na tom byli úplně stejně jako my. I oni potřebovali slyšet, čím kdysi byli a z čeho Pán vysvobodil. I oni si to potřebovali připomínat právě tak, jako si to musíme připomínat i my. Jejich životy byly v chaosu, jejich církve byly plné zmatku a falešného učení, jejich jednání nedělalo čest Pánu Ježíši Kristu ani učení Božího slova. Proto je Pavel vede ke Kristu a k dílu jeho milosti. Proto jim znovu připomíná evangelium. Jenom evangelium je opravdovou mocí ke spasení. Jenom evangelium mění lidské životy a z odporných a sobeckých závistivců dělá pokorné služebníky, kteří jsou horliví v dobrých skutcích.

Jak je to ve vašich životech, milí přátelé? Dali jste se obmýt? Byli jste očištěni Kristovou krví. Sklonili jste se před Pánem, vyznali jste Ježíše Krista jako Pána a Spasitele a uvěřili jste, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých? Jestli ne, neváhejte, a spěchejte ke Spasiteli. Ještě dnes čiňte pokání, litujte své bezbožnosti, nevěry a vzpoury proti svatému Bohu a proste Boha o milost a slitování. Jednejte, dokud je čas. Dnes je den milosti, dnes je den spasení. Na nic nečekejte a nedejte se ničím odradit. A potom budete žasnout nad dílem jeho milosti pro vás, ve vás i skrze vás. Budete nadšení z jeho dobroty a lásky, kterou vám prokázal, když vás uprostřed vaší bídy vytáhl z temnoty smrti a z bahna hříchu a udělal z vás nové stvoření. Co je staré pominulo, hle, je tu nové. Jedině Bohu buď za to sláva.

Přidat komentář