Nynější soužení

• Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. (Ř 8,18)

Hle, co nám píše pravý bojovník Ježíše Krista Pavel, jenž pro jméno Ježíšovo vytrpěl mnohé strasti, v míře snad větší, než jiní po Ježíši Kristu. Mluví, maje na paměti odměnu za strasti tohoto pocestného života. Můžeme mu spolehlivě věřit, jako muži, jenž zakusil strázně i slávu. Proto praví: Tak zato mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, která se má zjevit na nás. Neboť kdyby člověk zakusil všecka muka nashromážděná od počátku světa až do jeho skonání, ještě by proto nebyl hoden budoucí slávy, kdyby mu nebylo přítomno velké milosrdenství Boží. Člověk nesmí uhýbat utrpením tohoto času, nýbrž vzhledem k budoucí slávě je snášet, ježto mezi konečným a nekonečným není přímá úměra. Utrpení Kristovo a jeho učedníků již skončilo, skončilo utrpení apoštolů, mučedníků a všech svatých … Nicméně i dnes věrní lkají, když vidí, jak veliké bezpráví se děje Pánu Bohu a jak se prodlužuje jejich přítomná bída a oddaluje věčná sláva. 

• Běda mi, musím dlít jako host v Mešeku, pobývat při stanech Kédarců! (Ž 120,5). 
• Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? (Ž 42,3)?

Jan Želivský (1380–1422)

Výňatek z kázání z 9. června 1419. Přeložil Amedeo Molnár. Vydal Kalich pod názvem Výzva Jana Želivského v r. 1954.