Od vítězství k vítězství

Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. (Ř 16,20)

Tento slib dobře navazuje na včerejší slib. Zjevně máme být připodobněni naší smluvní Hlavě, a to nejen tím, že byl rozdrcen na patě, ale i tím, že zvítězil nad zlem. I pod našima nohama má být ten dávný drak rozdrcen. Věřící Římané byli zarmouceni spory v církvi, ale jejich Bůh byl „Bohem pokoje“ a dal jim klid do duše. Úhlavní nepřítel podrážel nohy neopatrným a klamal srdce prostých; měl však dostat to nejhorší a být pošlapán těmi, které znepokojil. Tohoto vítězství se Božímu lidu nemělo dostat díky jeho vlastní šikovnosti nebo moci, ale sám Bůh měl satana rozdrtit. Ačkoli by se jim dostal pod nohy, rozdrcení mělo být jen a jen od Pána.

Statečně šlapejme po pokušiteli! Nejen podřízení duchové, ale i sám kníže temnoty musí před námi ustoupit. V bezvýhradné důvěře v Boha očekávejme brzké vítězství. „Brzo.“ Šťastné slovo! Brzo si došlápneme na toho dávného hada! Jaká radost rozdrtit zlo! Jaká potupa pro satana, když mu lidská noha rozdrtí hlavu! Ve víře v Ježíše rozšlapejme pokušitele.