Pokořte se a budete povýšeni

• Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. (1Pt 5,6)

To zní jako zaslíbení: pokud se pokoříme, Pán nás pozvedne. Pokora vede ke cti, pokora je cestou k povznesení. Stejná Boží ruka, která nás tlačí dolů, je ochotna nás pozvednout, když jsme připraveni nést požehnání. Snižujeme se, abychom zvítězili. Mnozí se před lidmi krčí, a přesto se jim nedostává ochrany, po níž touží; kdo se však pokoří pod Boží ruku, tomu neunikne, že ho věčně milosrdný Bůh obohatí, povznese, podpoří a potěší. Hospodin má ve zvyku svrhávat pyšné a pozvedat pokorné.

Pán má však svůj čas pro své dílo. My bychom se však měli pokořit už v této chvíli a jsme povinni tak činit i nadále, ať už na nás Pán vloží svou mocnou ruku, nebo ne. Když Pán bije, je naší zvláštní povinností přijmout trest s hlubokou pokorou. Co se však týče toho, že nás Pán povýší, to může přijít pouze „v pravý čas“ a Bůh je nejlepším soudcem onoho dne a hodiny. Voláme netrpělivě po požehnání? Přáli bychom si předčasnou poctu? Jak na tom jsme? Jistě nejsme skutečně pokorní, jinak bychom čekali s tichou poddaností. Tak to tedy udělejme.