Ústa spěšně neotvírej

Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci, když máš pronést slovo před Bohem. (Kaz 5,1)

Sám o sobě nejsi schopen se modlit. Ze své přirozenosti jsi daleko od Boha, jak by ses tedy mohl modlit? Pokud je třeba něco říci, tvá vlastní síla ti může poskytnout slova. Ale pokud tě k tomu nepřivede Duch – nejde o modlitbu. K Bohu může promlouvat pouze hlas Ducha. K jeho uším se může dostat pouze mysl Ducha. „Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle“ (Ř 8,26–27).

Proč v tobě přebývá Duch? Aby byl tvůrcem tvých myšlenek – nástrojem tvé řeči – vůči Bohu: abys ty v něm a on v tobě mohl formulovat myšlenky a vyjadřovat je jazykem modlitby. Modlit se bez Ducha je totéž jako myslet bez mysli nebo mluvit bez schopnosti řeči. Vzletné myšlenky, vybroušené věty, proud citů a pozemské sympatie – co to vlastně je? Nepocházejí z Ducha – a nevedou tě k Bohu.

Jaké jsou myšlenky Ducha? Co říká Duch ve tvém nitru? Tvůj život, tvé srdce, tvé myšlenky – to vše musí být soustředěno na Ducha. V něm se modlíš. V něm chválíš. Pouze v něm jsi živou bytostí. Bez něj jsi, i když žiješ, duchovně mrtvý.

Odkud se bere tvé váhání v modlitbě? Odkud pocházejí ta polovičatá předsevzetí, která hned opouštíš? Odkud to pohrávání si s posvátnými povinnostmi? Odkud to vyslovování mnoha slov, aniž bys je cítil? Odkud pocházejí všechny ty spory s tvým svědomím? Proč prosíš o milost, ale zároveň se jí trochu bojíš? Proč bojuješ proti hříchu, ale zároveň toužíš mu podlehnout? Proč se modlíš proti nějaké modle, ale přitom se jí stále držíš?  Odkud pochází tvůj neklid po modlitbě? Z vědomí, že ses s Bohem nevyrovnal? Není to snad tím, že mysl přemýšlela a rty se hýbaly – bez Ducha? Proč jsi mluvil bez něho? Lepší je mlčet úplně, než předbíhat jeho působení.

Při soukromé modlitbě se netrap, i když čekání trvá dlouho — i když často odcházíš od trůnu, aniž by zaznělo jediné slovo. Co bys mohl říci? Duch nemluvil. Nemohl jsi jinak než mlčet.