Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!“ (Gn 17,1)

Bůh promlouvá k Abrahamovi. Nejenom, že se mu zjevuje v nějaké podobě, byť nevíme v jaké, ale také se mu představuje mnohem důkladněji než kdykoliv předtím. Bůh promlouvá přesně do situace, v níž se Abraham nachází. Do jeho situace, kdy se smířil s tím smutným stavem, do něhož se dostal díky svému úsilí udělat si věci po svém. Byl přesvědčen, že Izmael je syn zaslíbení. Bůh přichází a do této temné a smutné situace říká: Já jsem Bůh všemohoucí. Boží slovo vždycky začíná Bohem a nikoliv člověkem. Já jsem Bůh všemohoucí. Toto Boží jméno znamená naději. Bůh, který má moc udělat všechno, co slíbil a všechno, co si usmyslí. Bůh se představuje jako ten, kdo může úplně všechno.