Dvakrát byl sen faraónovi opakován proto, že slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná. (Gn 41,32)
Číšník si vzpomněl na Josefa, když přišel čas vyložit faraonovi sen, i když na něj předtím zapomněl. To je Boží milost. Bůh mu dal rozpomenout se. Josef vyložil faraonovy sny – to je znovu Boží milost. A kromě toho dostal od Boha tolik moudrosti, že mohl předložit faraonovi dobrý plán, jak se má zachovat, aby zemi nepostihla bída a hladomor. Josef se nesnažil zalíbit se faraonovi nebo jeho dvořanům – mohl to udělat a mohl to považovat za svou šanci, jak by se mohl dostat z jámy. Ale on byl věrný – lidem a především Bohu. Je to jako kdyby faraonovi řekl, řekni mi sen, a já ti řeknu výklad. Ale pamatuj na to, faraone, že ne já, ale Bůh dává výklad. Není to sláva Josefova, je to sláva Boží.
Člověk plný milosti je slávou doby, v níž žije. Duše zahrnutá milostí je v Božích očích tak vznešená, že Bůh nepovažuje svět za to, aby jí byl hoden, Židům 11,38: „Svět jich nebyl hoden.“ Proto Bůh tak rychle volá svůj lid domů, protože jsou příliš dobří na to, aby žili ve světě, Přísloví 12,26 (KRAL): „Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý.“
Dejte si pozor na to, abyste Bohu něco neslibovali. Kdo to od vás vyžaduje? Učiňte si svatá předsevzetí, chcete-li, a modlete se o milost, abyste je dodrželi. Buďte však hluboce přesvědčeni o své vlastní slabosti, spoléhejte se pouze na sílu Ducha svatého a myslete na Ježíšovu lásku. Buďte každý den ukřižováni s Kristem – a tak jděte vpřed, abyste čelili zkouškám tohoto padlého světa. To vás posune dál více než všechny vaše sliby.
Dva homosexuální muži se stali zákonnými rodiči chlapce, který se narodil v rámci nelegální dohody o náhradním mateřství zahrnující výběr pohlaví.
Odpustky představovaly udělení odpuštění alespoň části časného trestu, který hříšníkům náležel za ty hříchy, které nedokázali odčinit pokáním. Tato milost byla udělována z papežské moci a uplatňovala se prostřednictvím zásoby zásluh nashromážděných v nebi – přebytečných zásluh Krista, Panny Marie a svatých. Když Luther zjistil, že někteří z jeho věřících si tyto odpustky kupují a v důsledku toho vedou bezstarostný život, ujal se pera, aby krok za krokem poukázal na pošetilost celého tohoto systému. Na konci svých 95 tezí však zjistil, že nevypracoval pouze kritiku zneužívání odpustků – to již udělali i jiní –, ale že podkopal teologický základ této praxe.
