Farao svým služebníkům tedy řekl: „Zda najdeme podobného muže, v němž je duch Boží?“ (Gn 41,38)

S tímto odvážným, přesvědčivým a pravdivým výkladem snu navrhuje Josef také způsob, jak by se mohly věci vyřešit. Je to jednoduché, praktické a funkční řešení. A Bůh nad ním znovu drží svou ruku – vždyť toto byla ta chvíle, kvůli které ho Bůh povolal. Je vidět, že za třináct let, kdy Josef dělal správce Potífarovi a potom veliteli pevnosti, se z něj stal moudrý muž. Ale nebyly to jenom tyto zkušenosti, byla to především Boží moudrost a Boží milost, která na něm spočinula. A Bůh mu otevírá dveře také před faraonem. Faraonovi se líbil Josefův návrh. Spadlo z něj břemeno snů, kterým nerozuměl. Josef mu ukázal na Boha a tak se nyní i faraon odkazuje na Boha – a to hned dvakrát!