30. dubna

Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. (Kaz 4,10)

Bůh je plný milosti a slitování! Stvořil člověka tak, aby byl člověk pomocí svému bližnímu. A protože jsme všichni z jednoho člověka, jsme všichni příbuzní jeden pro druhého, je každý bližním tomu druhému. Jsme stvořeni podle Božího obrazu, nejsme tu proto, abychom ničili jeden druhého, abychom Boží obraz bořili, ale abychom ho pozvedali a budovali. V tomto smyslu by zde neměl být nikdo osamělý, kdo by neměl nikoho, kdo by ho zvedl. A jakkoliv se člověk ve svém hříchu odcizil druhým i Bohu, přesto Bůh poslal svého Syna, aby hledal a spasil, co zahynulo, aby zachránil ztracené, pozvedl zlomené, napravil zničené. Pán Ježíš nedolomí nalomenou třtinu a neuhasí doutnající knot, ale postará se o každého, kdo k němu volá.