Očišťováni ve zkouškách

• Potom jsem měl vidění: Hle, dveře do nebe otevřené … (Zj 4,1nn)

Tady začíná druhé vidění. To první zjevení bylo o nápravě hříchů všech křesťanských církví, nejen minulých, ale i současných, tedy těch, které jsou dnes. Bylo to o nápravě andělského úřadu pastýřů. Toto druhé vidění je o dokonalejších a větších věcech. A správně toto druhé vidění následuje první. Proto se toto druhé vidění týká těch, kteří byli očištěni od svých hříchů. Ti jsou způsobilí porozumět i tomu druhému vidění, neboť se již obrátili k Bohu a byli zkrušeni kvůli svým hříchům. Těm bývá dáno, aby prospívali v moudrosti a přijímali hutnější pokrm. Proto nejsme hodni dosáhnout dokonalé moudrosti, než skrze první vidění. 

Ale ještě nedošlo k úplnému očištění od hříchů, proto ještě nemůžeme vidět ty věci, které se týkají budoucího spasení, o to víc, pokud nečiníme pokání a neodvracíme se od hříchů. A to se týká především hříchů vlažnosti, pokrytectví, duchovní pýchy a lenosti v dobrých skutcích. Pán už dříve napomínal křesťany, že když nebudou činit pokání, že je navštíví svým soudem. Když budou činit pokání, zaslibuje jim odměnu, totiž to, že budou spolu s ním kralovat, že dostanou bílý kamének atd. Proto když nás trápí ranami nebo nás často švihá svým Slovem a my neměníme svůj způsob života, jsou všechny naše skutky nečisté, stejně jako byla po určitý čas nečistá žena, která porodila. A je zjevné, že duše, která sice činí dobré skutky, ale zůstává ve své nečistotě, by mohla, kdyby chtěla, toto poskvrnění spatřit. Ovšem některým duším není platná ani zpověď, protože setrvávají ve své nečistotě, jako je utrhání, pokrytectví, pýcha atd. protože jsou hluboko ve svém srdci obrácené do sebe. A jiným pak k očištění nestačí ani týden, totiž celý zdejší život, budou se muset očišťovat v dalším týdnu. 

A protože jsme plní nečistoty, nejsme hodní poznávat větší věci. A kdyby se chtěl nezpůsobilý člověk všetečně vztahovat po těch dokonalejších věcech, měl by se bát, aby nepadl. Kdyby se dobytče dotklo té hory, bude ukamenováno (Ex 19,12–13). Tito nezpůsobilí, v duši nečistí, kteří se vztahují po nebeských věcech, padají nakonec hlouběji a s větším břemenem, do větší temnoty a horšího pokrytectví. Proto měl Jan první vidění, které bylo o strašlivém Synu, jehož oči jsou jako plamen ohně (Zj 2,18), tedy o tom, jak hrozný soud dopadne na ty, kdo nečiní pokání. Vždyť říká: „Nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete“ (Lk 13,3–43). Proto máme své srdce připravit tím prvním viděním a očistit se, abychom byli hodni zabývat se většími věcmi. Proto nás napomíná svým Duchem a Slovem, abychom všichni viděli, jací jsme a činili jsme pokání. Ale když na to nedbáme, budou na nás dopadat jeho další soudy. A zvláště bude navštěvovat a očišťovat pastýře, jak o tom mluví Malachiáš: „Pročistí syny Léviho a přetaví je“ (Mal 3,3). Proto v takovém případě ještě ucítíme rány Páně, ale kdybychom všichni činili pokání, zjevil by nám svou moudrost. Dělá to proto, abychom byli blahoslavení: „Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha“ (Mt 5,8). 

A dokonce to musí takto jednat, abychom byli nejprve chudí duchem, Boží synové, aby to v nás vzbudilo touhu po nebeských věcech, k životu, který je před námi. Jak říká: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni“ (Mt 5,6). Ti spatří nebeské věci, božské a tajné a ti je budou okoušet. 

Proto nyní pročišťuje lid Boží Slovem a soudem. A jestli bude pročišťovat ještě víc, máme očekávat ještě více potěšení a osvícení. Protože však také ještě panuje mnoho hříchu ve všech částech společnosti, máme se bát velikého Božího soudu. A pokud ti to tak připadá, postav se před ně všechny a oznam jim jejich nedostatky.

Jakoubek ze Stříbra (1371–1429)