Kdy opustit církev II.: Zkontrolujte své motivy a dejte si pozor na jazyk

Před několika týdny jsem zde na blogu Founders položil otázku „Kdy opustit církev?“ a slíbil jsem, že se této problematice budu věnovat i ve druhém příspěvku. V tomto příspěvku se chci zabývat otázkou, jak z církve odejít. Když je nutné najít si jiný sbor, musíme pečlivě sledovat svá srdce a své pohnutky a musíme si dávat pozor na to, co říkáme a jak se chováme "za dveřmi", tedy poté, co jsme církev opustili.

Jako pastor i jako člen církve jsem viděl mnoho lidí, kteří opustili církev, a když tak učinili, pokračovali v nevýslovném poškozování svého bývalého sboru očerňováním, pomluvami a stěžováním si na vedení a ostatní členy. Curtis Thomas ve své vynikající knize Life in the Body of Christ (Founders Press, 2006) přináší celou řadu moudrých pastoračních rad o tom, jakým způsobem lze opustit církev, aniž by za sebou člověk nechal spálené mosty. Thomas říká, že:

1. Musíme pečlivě prověřovat své motivy.
2. Naše důvody musí být dobře podložené a jasně formulované.
3. Musíme se pravidelně a upřímně modlit za danou věc.
4. Musíme si velmi pečlivě dávat pozor na svůj jazyk.
5. Musíme být nesmírně opatrní, abychom zbytečně nevyvolávali neklid v ostatních členech.
6. Naše rozhovory s vedením se musí vyznačovat láskou.
7. Naše pokusy o nápravu musí být vedeny s velkou úctou, péčí a trpělivostí.
8. Pokud se naše obavy týkají spíše osobních preferencí než biblických záležitostí, musíme považovat zájmy druhých za důležitější než své.
9. Velkou pozornost bychom měli věnovat tomu, abychom se podřídili vedení církve, pokud s náležitou radou nezjistíme, že jde o vážnou biblickou záležitost.
10. Pokud nás vedoucí vyslechnou, musíme jim dát dostatek času na rozmyšlenou.
11. Pokud nás vedoucí nevyslechnou nebo nepřijmou vhodná opatření k nápravě a my jsme hluboce přesvědčeni, že se jedná o závažný biblický problém, měli bychom požádat o svolání shromáždění sboru, na kterém bychom vyjádřili své obavy.
12. Měli bychom si položit otázku, co jsme osobně udělali pro nápravu jakéhokoli pochybení nebo nedostatku, který nás ve sboru znepokojuje.
13. Měli bychom zhodnotit, zda by náš odchod nepoškodil jinak dobrý sbor.

Nikdy bychom neměli odcházet ani povzbuzovat ostatní k odchodu, pokud nejsme zcela přesvědčeni, že je splněna jedna nebo obě následující podmínky: 

1) že se církev stala církví odpadlickou (kde je povoleno závažné nebiblické učení nebo praktiky), nebo 

2) že jsme přesvědčeni, že dlouhodobě nemůžeme v církvi najít místo, kde bychom mohli sloužit, nebo že naše rodiny nebudou v tomto těle duchovně nasyceny.

Členství v církvi je vážná věc, jeden z velkých Božích darů pro jeho lid. Budeme skládat účty z toho, jak jsme jednali s Kristovým tělem, a budeme skládat účty z každého slova, které jsme v tomto životě pronesli (Mt 12,36). Pokud tedy musíme pro sebe a své rodiny najít jiný sbor, učiňme tak způsobem, který ctí Pána církve.

Founders Blog