Nebojte se, ale bojte se!

Určitě znáte slova, a mnozí z nás nejen jako slova – stress, strach, úzkost, nejistota ... Strach někdy prožívá každý člověk, strach je emoce nebo pocit, vznikající jako reakce na reálné nebo údajně hrozící nebezpečí. Strach člověka něčím svazuje, ochromuje ho – lidé se obávají něco říct, bojí se někam jít … V Písmu najdeme slova:

• Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.  (Př 29,25)
• Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. (1J 4,18)
• Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte. (J 14,1-4)

Z čeho můžeme mít strach? 

Jedním z hlavních psychologických problémů dnešního světa je právě strach – strach z budoucnosti, z nemoci, ze stáří, strach o zaměstnání, o děti a blízké, strach o sebe samého nebo i před sebou, před válkou, před terorismem. Strach může být vytvářen i zaséváním pochybností (onemocníš!, nemáš náhodou smrtelnou nemoc?, jsi pro Ježíše dost dobrý?). Lidé zažívají strach nejen z reálného nebezpečí, ale i uměle vytvořený – naučený, vynucovaný, vsugerovaný. 

Kdo nám může vsugerovávat strach? 

Strach velmi často prožívají lidé, kteří mají závislost na komunikačních technologiích. Pokud máme neustále nutkání prohlížet sociální sítě, surfovat po internetu, sledovat mobil atd., máme závislost na komunikačních technologiích. Písmo říká: 

• ‚Všechno je mi dovoleno’ - ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno’ – ano, ale ničím se nedám zotročit. (1K 6,12)

Mnoho lidí také má závislost na sledování televize. Díky tomu zažívají „televizní neurózu“, což se projevuje tak, že nás televizní pořady rozčilují (okamžitě nebo později). Pravidelné sledování televizních zpráv v lidech vyvolává strach, obavy. Mainstreamová média jsou manipulativní nástroje, které přispívají ke kolektivní panice, k vyvolávání strachu. Byla to právě tato média, kdo rozšířil pojmy „fake news“ a „dezinformační weby“. Ďábel ze sebe dělá velmi silného, ve skutečnosti ale tak silný není. 

Je to ďábel a jeho démoni, kdo nám vsugerovává strach. Démoni často pracují skrze manipulaci a sugesci, vyvolávají v lidech strach, berou jim sebedůvěru, budují v nich pýchu… Ďábel se nepřetržitě snaží ve společnosti vyvolávat strach, obavy. On moc dobře ví, že když člověk prožívá strach, je velmi dobře manipulovatelný, ovladatelný. Strach používá Satan, aby nás držel ve svém sevření, ale strach ve spojení s bázní Boží, nás také motivuje k tomu, abychom se odvrátili od svých hříchů k Ježíši Kristu a k daru Jeho spravedlnosti. 

Co můžeme proti tomu dělat? 

Nenechme se obelhávat a manipulovat ďáblem. Užívejme si chvíle ticha, klidu a času pro sebe, resp. pro svůj vztah s Bohem. Důležité jsou denní rozhovory s Bohem, modlitby v „pokojíku“! 

• Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. (Mt 6,6)
• Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. (Mt 24,42–44)

Ďábel křesťanům vnucuje, že bdění znamená žít v neustálém stresu, v křeči. Jako křesťané máme bdít, to ale neznamená, že žijeme ve strachu! Bdíme, když dychtivě očekáváme příchod Pána Ježíše. Kdo dychtivě očekává příchod Pána Ježíše, ten si nezakládá na tomto světě. 

• Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. (1J 4,18) 

Žij láskou. Kde je láska, tam není strach. A co se týká strachů v našich životech, přinášejme je před našeho Pána. On je nám nablízku a rád nám pomáhá přemáhat naše obavy. 

• Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána. (Žd 12,14) 

Ježíš řekl: 

• Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! (J 14,27)
• Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu. Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ (Zj 14,6–7)