Soli Deo Gloria č. 42

Naděje na nesmrtelnost

Nyní jsme jako ptáčata ve vejci; dokud je skořápka celá, nejsme svobodní. Smrt ale skořápku rozbije. Naříká snad mládě nad rozbitím skořápky? Nikdy jsem neslyšel, že by se ptáče v hnízdě trápilo nad rozbitou skořápkou; ne, jeho myšlenky směřují jinam: ke křídlům, letu a slunečné obloze. Tak ať je to i s námi. Toto tělo se rozpadne: ať se tak stane, je to tak správně. Měli jsme z něj radost, dokud jsme ho potřebovali, a děkujeme Bohu za úžasné schopnosti, které do něj vložil. Ale až ho už nebudeme potřebovat, utečeme z něj jako z vězení a nikdy se nebudeme chtít vrátit do jeho těsných hranic.

Charles H. Spurgeon